• BLOOD CONCEPT: 0 (kůže bez krve)
Mrch 2011
Nejjemnější z celé čtveřice, což v tomto případě znamená nejmíň krvavá. Dominantní notou je kůže, taková hezká, vyšisovaná, jako italská kabelka po půl roce nošení. Kůže je suchá a hezky ladí s vůní čerstvých mandlí, ty tady bude zastupovat cyperus esculentus (na letáčku na fotce je evidentně chyba, jde o latinský název rostliny, ne o dvě různé složky).
Sladkou suchost přináší kovové tóny (jakože ta krev), je to takové na slunci ohřáté železo, svěžest a vanilkovost dodává malina. Zajímavý je tón suchého papíru, který zřejmě bude součástí kovové složky, je jasně cítit a je hodně přitažlivý, zajímavý. Jen velmi nejasně jsou cítit ty svěžejší tóny, cedr a tymián (ale ona to bude spíš mateřídouška, vzhledem k té nasládlosti vůně), které vůni rozdrobují, aby nebyla tak masívně fádní.
Vůně je krásně vyvážená, ničeho není moc, složky krásně ladí a nic nevyčuhuje. Tohle je něžná vůně, kterou bych nosila celé dny a noci a jen občas prostřídala něčím křiklavým, abych ji nepřestala cítit. Unisex? Ale jo.
Napadá mne vzdálená podobnost s Kelly Caléche, ale jen stavbou: jemný kožený základ a na něm navrstvené rostlinné složky.
A příběh? Vůně muže, který se rozhodl pro velké věci, ale ještě váhá s jejich uskutečněním. Teprve ostří ostří svých zbraní.
Škoda, těšila jsem se, ale kůži ne. Jako nulka bych si ideální nulku představovala jako hromadu pryskyřice pěkně na sluníčku, nějaké suché chvojí a třeba kus falky, aby to nebylo pánské.
Já nevím, kde k těm povídačkám přišli. Možná je to z pohledu a zkušenosti upíra, já jsem se taky se svojí skupinou neztotožnila. Ale líbí se mi, mám pro ně slabost, jejich marketing je takový ten postmodernistický kýč v čisté, až naivní formě. Obdivuju, že je to baví a pořád drží linku, ani krok vedle.