• Co to je.… ruská kůže a kůže?

Ruská kůže, přeložit si to umíme všichni. Kůži v parfémech známe také všichni. Ale jak doopravdy voní kůže v parfémech?

Ale jestli jste už pokročili ve zkoušení parfémů, určitě jste si všimli, že v moderních parfémech, např. Cuir dˇAnge / HERMES nebo Checkmate / FRAPIN voní kůže spíš jako jemňoučké semišové rukavičky, navoněné pudrem. Tak rozdílně od těžkých arabských plnokrevníků, kde najdete zpoceného koně i s tím, do čeho při cvalu šlápnul! Tak co si máte představit, když najdete ve složení parfému složku “kůže”?

Jak voní kůže v parfémech? Ruská juchta a moderní sterilní semiš

Legenda o nesmrtelné juchtě

Legendární Kozáci, svobodný kočovný národ s povinností služby v carského vojska, brázdili v sedlech krásných koní přírodu okolo hranic Evropy a Asie, v povodí Dněpru a donu, v zimě v létě, navzdory počasí. Název mírné pásmo je spíš eufemistický název pro oblast, kde se sice dá celkem příjemně žít od slunovratu do slunovratu, ale teplotní rozdíly mohou být až 80 stupňů Celsia – od celkem běžných +40 na jihu Itálie či Řecka po -40 na Urale.

Hojnost srážek, tak příjemná pro úrodu a zvířata a lidi v době míru, je tragická pro putující vojsko, bez obydlí, se vším, co vlastní na zádech koně nebo člověka.

Odolné carské vojsko potřebovalo materiál, který by všechno tohle vydržel: na boty, odolné proti vodě a proražení nebo prodření na neupravených přírodních cestách. Na zavazadla, které musely ochránit vojenské zásoby i zbraně nejen na voze, ale i v zemljankách, vlhkých jámách bez izolace, kde ležely na zemi. Na sedla a řemeny postrojů, které musely vydržet námahu při rychlé jízdě, nezranit kůži koně ani jezdce, a sedlo aby kopírovalo podle těla člověka i zvířete. Na přístřešky, denně rozkládané a skládáné, odolné proti únavovému zlomu v ohybu, promáčení, plísním… V uralské zimě hřát, u létě na pobřeží Černého Moře dýchat. Navíc takový materiál musel být dobře dostupný, kdykoliv a kdekoliv.

Takový materiál v době, kdy chemie ještě neuměla zabalit lidi do umělých vláken, bylo těžké najít. Jediný odolný a pružný materiál té doby: kůže z krav. Vždycky po ruce, vždycky v dostatečném množství, kolik bylo potřeba.

Kozáci převzali od přírodních národů na území Ruska a Ukrajiny tradiční techniky úpravy kůže a pro své potřeby  zdokonalili její vlastnosti na maximum. Jejich techniky převzali carští výrobci a dokonalý materiál, kůže jménem JUCHTA (juchten, yuchta), nebo taky VOLYŇKA, kůže z oblasti Volyně (západní Ukrajina). Volynka, Ruská kůže, Russian leathe, Cuir de Russie… se stala ruským exportním materiálem s největším přínosem do carské pokladny.

I ve 21. století se stává, že při objevu 150-300 let starých lodí na dně moře narazí objevitelé na role kůže yuchta. Po vyzdvižení a vyčištění skončí jako materiál pro nejdražší kabelky a doplňky na světě, končící v šatnících nejbohatších dám a gentlemanů. Spousta z nich se asi zase vrátí do Ruska, které už ale juchtu vyrobit neumí. Se zánikem civilizace v Rusku s nástupem Lenina zaniklo i roto řemeslo.

No ale co juchta a voňavky?

Tak především: kůže má svoji vlastní vůni. Ale to není to, co cítíme z Ruské kůže, z voňavek. Naopak: kůže kabelky či bot už musí být zcela zbavená organických látek, které by způsobovaly plíseň nebo hnití. Úprava kůže změní její strukturu, zbaví ji zcela života a přinese úplně novou vůni: známou vůni kůže.

Výroba juchty spočívala v tom, že se hovězí kůže dlouhou dobu namáčely v intenzívním solném roztoku. Poté přišla fáze kyselé koupele a několik měsíců louhování v silném roztoku přírodních látek: směsí březového dehtu, dubové kůry, listů bylin a stromů. (Březový dehet voní přibližně jako uhlíky v grilu po pečení masa). Požadavkem byl vysoký obsah tříslovin (najdete je třeba v tabáku nebo černém čaji a to je i jeden z tónů vůně kůže).

Poté se kůže vysušily a ošetřovaly pomádami z tuku zvířat (třeba norka – castoreum) a přírodních olejů, ve kterých se macerovala kůra dubů, listy a květy rostlin, které obsahují konzervační a desinfekční látky.

A tady už jsme u legendy vůně Cuir de Russie: tyto pomády měli pořád u sebe kozáci, napouštěli jimi hadříky na čištění svých kožených výrobků, zejména legendárních jezdeckých bot.

Tuk umožní rozpustit řadu přírodních látek, které znečistí boty, například pryskyřice ze stromů nebo živočišné zbytky. Extrakty z bylin oživí pružnost kůže, hydratují, desinfikují a konzervují.

T!P: Kupte si u Bati “krokodýlí sádlo” – krém v kulaté krabičce s obrázkem krokodýla a názvem Nilfett. Nejen, že získáte nejlepší krém na oživení a konzervaci bot a kabelek ever, ale přiblížíte se k vůni juchty.

Z vůně juchty, ruské kůže, byste měli mít svíravý, dusivý pocit, její celkové vyznění je hořko-sladké, a najdete v ní tóny dubové kůry, dehtu, tabáku, černého čaje, medu, lipového květu, šalvěje, pelyňku, čertova lejna, bobkového listu, pačuli, galbana, fialkového lístku, růže, cedru, dřeva, castorea, labdana, pryskyřic stromů a dalších evropských bylin. Kyselou lázeň někdy zastupují citrusy a bergamot. 

Je tam toho hodně, jen ne samotná skin – kůže.

Pro mne nejlepším představitelem této kůže, dinosaurem, který se zachoval do dnešní doby, je L. T. Piver – Cuir Russie. Pokud na něj narazíte (třeba v pařížském Jovoyi), neváhejte zkusit!

Moderní kůže

Moderní doba si zamilovala syntetické minerální vůně. Čisťounké, sterilní, kancelářské, kosmické.

Tam ruská kůže se svojí zemitostí vůbec nesedí. A tak přišla se svojí verzí: suchý šedý semiš. Nebo fialkový. Z původní ruské kůže jsou odstraněny třísloviny a zůstal jen březový dehet (uhlíky) a pudrové složky, navozující pocit semiše: fialkový lístek, někdy i fialkový květ, kosatec. Často v ní najdete stopu bylin ve formě suchého vetiveru, sena nebo pačuli.

Moderní kůže je úplně jiná kůže, její vyznění je dusivě prachové, hladivé a akvarelové, nesvírá, ale vznáší se jako obláček. Jde typově o zcela jinou vůni, než ruská kůže.

Ideálním představitelem pro mne je výše zmíněná Cuir d´Ange nebo  Veloutine / TECHNIQUE INDISCRETE.

Dávejte si pozor na kůži!

Takže si dejte pozor, co čtete ve složení. Prodavačky v parfumeriích, weby e-shopů nebo Fragrantica typ kůže nerozlišují: vždy píšou “kůže”.

Pak ale může dojít k velkému zklamání. Dokonce i lepší mainstream, který tvoří dobří parfuméři, oba druhy vůní rozlišuje: proto doporučuju vždy se podívat na oficiální stránky výrobce a začíst se do popisu vůně, kde obvykle najdete poznámku o “ruské kůži” nebo “yuchten”. A vy už budete vědět: těžká nasládlá dřevitá s tabákovými tóny…

Máte další zvědavé otázky “co to je…v parfumerii?