• COQUILLETE PARIS: Sulmona, Herat, Sumatera, Moramanga

Coquillete Paris je taková fajn zbrusu nová, malinká, niche značka. Založily ji dvě kámošky, Rosa Vaia z Neapole a Elise Juarros z Paříže a první vůni vykoply před rokem. Obě holky pracují v kreativních profesích a vůně vyjadřují jejich vzpomínky na pracovní cesty po světě, ingredience jsou původní a přírodní.

Coquillete Paris

Když jsem se chystala do Itálie, procházela jsem si kulturní programy, psala jsem dotazy různým organizacím a tehdy mne ulovila jejich marketingová agentka a pozvala mne na „parfémovou vernisáž“ v Galerii Mentana v centru Florencie, která se konala právě v době mé návštěvy.

Náměstí Mentana

Galerie ve starém měšťanském domě

Galerie Mentana je pár desítek metrů od Mostu zlatníků na maličkém starém náměstí otevřeném na Arno. Hned po příchodu se mne v ujala půvabná Elise, uvázala mi na ruce stužky, ovoněla mi je a představila mi všechny vůně. Jé, to bylo příjemné!

La bella Elise. Sledujte boty.

Elisu nerozházelo ani to, když se v galerii najednou objevil můj muž s Žabou a požadavkem „mušíme kakat“. Nehla brvou, odeslala je na příslušné místo a pokračovala ve svém vonném výkladu. Škoda, že jsem nezastihla Rosu: to je fiflena dle mého gusta, podpatky, výstřihy, kabelky, aperitivky na zahrádkách a tak.

Sledujte stužky na ruce Elise: Moramanga

To bylo totiž tak.  Měla jsem v úmyslu: představit se, vyzkoušet, zmizet. Jenže v maličké galerii mi připadalo, že se o mně ví, tak jsem se rozhodla zůstat na zahájení, ze slušnosti. Ovšem Itálie: přijela televize, nacvičovalo se, pak se i roznášely aperitivky, ale pořád se nezačínalo.

Televizní hvězda.

Mezitím se začaly trousit různé obskurní postavičky, třeba šedesátiletý americký fotograf s šestnáctiletou modelkou z Ruska, která vypadala jako pod hašišem, zatímco fotograf jen kokainista. Nebo týpky s igelitkama, evidentně hledající něco, čím naplnit bříško a igelitku. Tak jsem se vypařila a ani jsem se nerozloučila…aby nedošlo k nedorozumění, že jsem nějaký nezdvořák: tato před-fáze trvala hodinu, po kterou jsem všech asi 24 obrazů podrobně prozkoumala včetně háčků ve zdi.

Kde mají ty chlebíčky?

Ale ty voňavky za to stály.

  • Sulmona

Na Sulmonu jsem byla hrozně moc zvědavá. Dlouho už pasu po absolutní vanilkovo mandlové vůni. Dlouho před vernisáží jsem si psala s Rosou Vaia o tom, jak asi bude vonět, takže vím, že je to svatební vůně Elise Juarros. Sulmona jsou svatební bonbony, obarvené mandle v cukru, které se svazují do květin a dekorují svatební stůl. Takový hezký dárek kamarádky kamarádce k sňatku. Elise mi pak říkala, že když loni chystala svoji svatbu, tak celý rok jezdila vybírat dekorace, zákusky a bonbony přímo k cukráři, a tam to pořád vonělo těmi mandlemi v cukru, měla toho plnou hlavu, plný noc, plné zuby, tak to zavřeli do lahvičky.

Sulmona

Byla jsem hrozně natěšená a čekala něco, z čeho mi vypadnou zuby. Takže taková ta vůně NENÍ. Je to kultivovaná mandlovo-vanilková elegance. Vlastně mi hodně připoměla L´Instant Magic od Guerlaina, kdyby se z něj extrahovaly jen mandle, vanilka a med, schází zcela ty citrusoví složky, které mi v Guerlainu přijdou hodně disharmonické (časem zmizí, ale hodinu je s nima otrava). Jestli si L´IM kupujete kvůli mandlím, tak Sulmona je rozhodně lepší volba.

Nenašla jsem, co jsem hledala: hořkosladkou hustou kaši. Přesto se mi Sulmona líbí, je krotce vášnivá, sexy mazlík.

  • Herat

Druhá vůně, na kterou jsem se těšila, ale spíš jen tak ze zvědavosti: obsahuje afghánský hašiš. Předpokládala jsem, že to bude něco trpce-zeleného, řezavě bylinného. A to tedy JE!

Herat

To je ta nejtemnější vůně ze všech temně-hnědo-zelených vůní. Absolutně dominantní je v ní zelený tabák a asi ten hašiš (kdoví, jak to voní) a čerstvé kadidlo. Na obrázku je sice starozlatá, ale podle mě je úplně zelenohnědá. Jako tabákové listy na začátku fermentace a stejně tak i voní. V pozadí špetka sladkých kytek a pryskyřic zjemňuje celkový výraz, ale jsou jen plnidlo. Hned po nástřiku vás praští do nosu hořkozelená pěst, překvapivá rána mezi oči, protože v současném mainstreamu se taková síla nenosí. Famózní! Herat absolutně doporučuji vaší pozornosti, pokud se vám líbí věci typu Habanita, YSL M7, Nu… Herat je ale mnohem opravdovější.

  • Sumatera

Přítel Derad mi tvrdí, že někde ve skrytu duše se mi líbí pačuli, jenom to zatím nevím. Pravda je, že občas narazím na pačuli, která se mi líbí – a tohle je jedna z nich. Nemá ten kyselo-hnilobný fetišistický parametr, jako třeba vůně Reminiscence. Je tak svítivě zelená, jako je listí na promo fotce: prim hrají čerstvá zelená nať a pomerančová kůra. Svěží, čerstvá, zelená, kyselá, ale vůbec ne svěženka, zcela postrádá takovou tu mainstreamovou citronovo-vodní lehkost. Je to seriózní svěženka.

Sumatera

Z celé čtveřice je nejvíc přírodní, nejmíň komplikovaná, civilní, vyladěná. Doporučuju milovníkům pačuli, s tímhle můžeme jezdit jedním výtahem, ať nemusím chodit pěšky po schodech našeho mrakodrapu.

  • Moramanga

Moramanga je tuberóza na pozadí bílých květin. Hodně sladká květinová vůně, ale ničím mne zvlášť nezaujala. V mým receptorech se usadil jako etalon tuberózy Fracas (ale s Moramangou nekoresponduje) a ve směru bílých květin se už dále nerozvíjím.

Moramanga

Ještě slovo k promo: ty plakáty jsou nádherné a odpovídají vůním. Málokdy se to stane, v reklamě se obvykle zvolí nějaká celebrita, dá se jí image cílové skupiny a pak se přiřadí této vůni. Z toho, co jsem viděla letos, se povedlo jen u dvou věcí spojit dokonale osoby v komunikaci s vůní, takže pohled na advertorial napoví o tom, co vás čeká ve flakonu: jsou to tyto čtyři Coquilletky a nová Habanita. Stylizaci si dělají autorky samy, fotí jejich přítel, je vidět, že všichni vědí, co dělají. Mmch: Coquillete jepřzdívka elisy z dětství.

Flakony jsou černozlaté, jednoduché elegantní kvádříky. Povrch flakonů je sametový, což jak jistě uznáte, není nic do naší domácnosti s dvěma bílými kočkami. Lahvičky na výstavce okamžitě nachytaly prach a chloupky, vypadaly trochu ošuměle – snad to holky ještě vychytají.

Coquilette Paris

Flakonky a krabičky.

Mezi řadou nových značek mi Coquillete přijde jako jedna z těch zajímavějších. Všechny čtyři vůně jsou archetypální, takže pokud vás oslovuje něco z hlavních složek – vanilka-mandle/tabák-zeleň/pačuli/bílé-kytky-tuberóza, určitě doporučuji zkusit.

You may also like...

23 komentářů

  1. Tý jo!!! To zní úžasně!!! Návštěva Itálie i ty parfémy… Sulmona zní báječně…
    USB, LM,BTW,LOL, atd…

  2. Chtělo by to trochu úprav co se týče designu a lepší organizaci. A o čem Váš blog vůbec je?

  3. Canan Pamuk napsal:

    Tak to je přece jasné z toho, jak se blog jmenuje, že je o vaření, to přece pozná každé ťululum!

  4. Zdaleka nejlepší tu byl ten recept na humry!!!

  5. Ještě užitečný odkaz:
    http://www.protivna-blondyna.cz/2012/11/pardubice-nejsou-pariz.html
    Další najdeš u Protivné blondýny v archivu…

  6. Aha, no vidíte, děkuji, ten nápis je tak malý, nepřehledný, že jsem si toho prostě nevšiml, když jsem byl zaměstnán ještě několika dalšími věcmi! Radím Vám dobře, dobrý design apod. umí přilákat nové čtenáře!

  7. Canan Pamuk napsal:

    Jsem šťastna, že mám vás. 🙂

  8. tutto bene napsal:

    Hele USB nedělej jaképak copak. Jakto, že se nepochlubila že jseš v Itálii za televizní hvězdu!
    Sulmona zní skvěle! A Herat ta mě bere z čisté zvědavosti. Parfumerko, to je objev, to musel být zážitek!
    Hele vzora mám nachystaného, přesně podle instrukcí, jen jaksi nevím kam ho adresovat:)

  9. Myslíš tu starou vyžilou? No jo…

  10. Canan Pamuk napsal:

    Tutto: A máš nějaký mail, prosímtě?
    Mám výčitky svědomí, už 14 dní nejsem schopná hodit obálku pro USB na poštu, tak bych asi ani nic neměla dostat….

    Ta s tím mikrofonem je USB? Já myslela, že je na plakátě s mlhou…

  11. Canan Pamuk napsal:

    Jo a ještě: mám těch nových zajímabvých značek víc, počkejte si.

  12. tutto bene napsal:

    No jó, to je fakt. Ta stou mlhou. Já už mám mlhu před očima. USB si zaslouží voňavou omluvu:)

    tuttobene.cz@gmail.com

  13. Něměj… já se budu aspoň dýl těšit…
    Mlha je lepší – vyšlukuji i Kohibu
    PS: koupe se…

  14. Sakra! Už zase… Mejdlo končí…

  15. 747 napsal:

    Já tady pokaždé žasnu, čím vším se lidi můžou příjemně bavit. Čmuch čmuch….. ááááááááááach Jo! Carpe diem! 😀

  16. Canan Pamuk napsal:

    Carpe marinujeme dvacet minut v olivovém oleji s koprem a kuličkami hořčice, pak lehce osolíme, prudce osmažíme z obou stran a podáváme se salátem.

  17. Já to tušila!!!

    Díky!!!

  18. Canan Pamuk napsal:

    Prosím. Úplně normální blog o vaření.

  19. 747 napsal:

    Proč ne, kdo rád jí – rád žije!
    A když salát, tak pro mně jedině s rucolou, prosím! 😛

  20. Prosím, mně se to carpe “zdrclo.”..! To byl ale blbej recept…

  1. 19. 1. 2013

    […] Le Ginestre, Carmignano Italy: Flea market in Florence Italy: Firenze Erboristerie Italy: Firenze, Galeria Mentana, Coquillete event Italy: Milano […]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..