• ESXENCE 2015 podle Mirky: Alenka v říši divů

Už jsem se taky vzpamatovala, vyléčila puchýře a šílenou chřipku a tak zkusím hodit dojmy na monitor. Předem upozorňuji, že dojmů bylo moc a byly zastřené horečkou a také téměř dokonalou ztrátou čichu (jo, je to pech. To se může stát jen mě!), takže to bude takový dada článek.

Svérázné umělecké dílo jako výzdoba sálu

Stejně, jak jsem zjistila, bylo to spíše o lidech. Protože parfémy naživo můžete očumovat všude (no, v té naší dědině jménem Ostrava vlastně ani moc ne, ale však víte jak to myslím). Co ale hned tak naživo nespatříte, jsou tvůrci těch parfémů. Lidi z masa kostí, stojící před vámi, mluvící s vámi a dokonce ochotní se s vámi vyfotit! To je můj největší zážitek z výstavy Esxence: LIDI, LIDI, LIDI!

A tak jsem víceméně zapomněla na zkoušení novinek. A mých pečlivě nachystaných 30 pytlíčků s kosmetickým tamponem a nálepkou pro vzorkování tam, kde mi nedají originál vzorek, zůstalo, až na jeden, prázdných a já chodila a čučela na lidi. A fotila je a fotila se s nimi!

Za kvalitu fotek se omlouvám, fotila jsem mobilem a navíc tam byla tma, viz dále.

• Šarmantní Mark Buxton

vpravo Mark Buxton, úplně vlevo Kaya Sorhaindo, fotila Martinka

Začalo to už v den příjezdu, čtvrtek, kdy jsme ve složení 4 ženské vyrazily do kina. No nezajdi si v Miláně, po aperitivu, na film Věry Chytilové promítaný v originále, tj. v češtině a nedej si ještě před promítáním drink s vysokým a hubeným Markem Buxtonem v legračním kloboučku.

Film Sedmikrásky je totiž jeden z filmů, který si vybral pro svůj projekt Le Cinéma Olfactif Kaya Sorhaindo, umělecký šéf projektu. A ke spolupráci na parfémovém ztvárnění filmových scén si vybral právě Marka Buxtona.

Další den, pátek, už byl ve znamení samotné výstavy, kterou umístili do obrovské výstavní haly nové, ultramoderní budovy Porta Nuova.

První, co mě udivilo po vstupu do haly byla … tma. Hala byla zatemněná a veškeré osvětlení tak bylo soustředěno na jednotlivá výstavní místa. Nasvícené flakony tak krásně vynikaly a nejspíš ani nikoho nebolela hlava po celodenním pobytu pod zářivkami. Na druhou stranu nafotit něco pořádně byl nadlidský výkon, s mobilem zvlášť. Tak ještě jednou omluva za kvalitu fotek.

• Nepřehlédnutelně sexy Olivier Durbano

Pořád s úsměvem, sám ve svém stánku obloženém krásnými kameny a vůněmi, těmi kameny inspirovanými, umístěnými ve zlatých mísách s vodou, to byl Olivier Durbano. Ten rozhodně upoutal mou pozornost a za domácí úkol jsem si sama zadala vyzkoušet jeho vůně, když mi to rýma znemožnila na výstavě. Oliviera jsme potkaly ještě jednou, večer v Campomarziu a to už mě Romana donutila vyfotit se s ním.

• Krásná, drobná Majda Bekkali

Krásná Majda přijela do Milána se svou novou vůní Tulaytulah. Tulaytulah je středověký název Toleda, města třech kultur (křesťanské, muslimské a židovské), jejichž soužití Majda vyjadřuje svou vůní. Dostala jsem navoněný papírový větrníček z něhož jsem se svými chabými zbytky čichu cítila hlavně zelené mandle a semišovou kůži. Tulaytulah rozhodně bude stát za vyzkoušení. A ty její flakony prostě žeru.

• Asketicky hubený a vystříhaný Pierre Guillaume

Pierre, který působil úplně jinak, než na všech fotkách, které jsem dosud viděla, přivezl do Milána svou novou kolekci Collection Croiserie, což znamená okružní plavbu. Čtyři  flakony s jasně azurovou tekutinou lákají na okružní plavbu po všech mořích světa. Člověk by u takových vůní s tímto tématem čekal slanost, vodu, písek, vzduch … a proto mě hodně překvapila sladkost při namátkovém přičichnutí k jednomu z flakonů. Ale jak jsem říkala, rýma a horečka napáchaly své a tak si na opravdový test ještě počkám. Na druhou stranu, bez sladkosti by to ani nebyl Pierre, že?

A ještě jedna zajímavost: po tom množství všemožných značek, patřících Pierrovi, jsou tyto flakony poprvé označeny jeho jménem.

• Slovansky krásná a moc milá Viktoria Minya

Viktoria ode mě dostala čokoládu, za svou trpělivost se mnou při rozhovoru, za odvahu s kterou šla za svým snem, za krásu jejích vůní, za poctivost složek v nich, prostě za to, že je. Se svou kolekcí Viktoria po zásluze slaví úspěchy, dnes jsme se dočetla na facebooku, že celá dávka Hedonist Rose i Hedonist Iris byla vyprodána. Není se čemu divit, vůně opravdu stojí za to, už jsme je recenzovala a ty flakony budou zdobit každou poličku i prázdné!

• Charismatický a komunikativní Vincent Micotti

Vincent Micotti, vlastník a nos značky Ys Uzac prokecal s Romanou snad hodinu. Zpočátku jsem se rozhovoru účastnila, bohužel jsem si po nějaké době musela jít kvůli chřipce sednout, jinak bych sebou asi sekla. A chudák pan Micotti měl starost, jestli to není následek testování jeho nové vůně Dragon Tattoo. Tak tímto se za svou nekomunikativnost panu Micottimu omlouvám, opravdu za to mohla jen a pouze chřipka.

• Excentrický Laurent Mazzone

Laurent Mazzone, majitel a nos LM Parfums, přijel představit svou novou vůni Cicatrices (jizvy). Jak jsem v začátku článku zmiňovala své pytlíčky na vzorky z nichž jsem upotřebila jeden jediný, tak to bylo právě na Cicatrices. A vynález je to skvělý – vůně vydržela neskutečně dlouho. Problém je, že moje rýma ještě dýl. Přesto můžu aspoň říct, že zatímco na začátku byla cítit až gurmánská sladkost, teď je to zvláštní směs suché lékořice s pačuli a labdanem. Nevím, jestli jsem si to namluvila kvůli jejímu názvu, ale první, co mě napadá je pach starých obvazů. Cicatrices je intimní, dovnitř obrácená vůně. Jako jizvy na duši.

• Exotická kráska Cécile Zarokian

Nepřehlédnutelnou exotickou Cécile Zarokian jsem potkávala celý den, až jsem ji ukázala Romaně a ta nelenila a vyfotila nás spolu. Talentovaná Cécile, při svém mládí, má za sebou úctyhodné množství nádherných vůní, jako je Epic pro Amouage,  Mon Nom est Rouge pro Majdu Bekkali, Kashnoir a Patchouliful pro Laboratorio Olfattivo,Tango pro Masque Milano (vzorek mi tu leží na stole a čeká na recenzi) a spoustu dalších.

• Nenápadný malý velký muž v zástěře Stéphane Humbert Lucas

Chvíli mi trvalo, než mi docvaklo, kolem KOHO jsem několikrát prošla. KDO je ten nenápadný člověk v zástěře. Z flakonů značky Stephane Humbert Lucas 777 i vůní uvnitř jsem tak nějak usuzovala na arabské kořeny. Přitom nos a majitel je francouzský malíř a básník, tenhle nenápadný muž v zástěře. Ale nos by odpovídal, že? Má na kontě takové skvosty jako jsou Black Gemstone, Rose de Petra či Soleil de Jeddah. A teď koukám, že tu chybí recenze. Tak to bude třeba napravit, tahle značka stojí za pozornost.

sssssssssskin…

Do Milána Stéphane přivezl svou novou fascinující vůni s dost morbidním názvem Mortal Skin. Má jít o Stephanovu vizi hada. I na flakonu je stylizovaná hadí hlava. Parfém vás má hypnotizovat, paralyzovat, obstoupit, pokousat a intoxikovat a vlastně zabít. Asi jen díky rýmě ještě žiju.

• Nepřítomný Pierre Montale

Ano, chtěla jsem lapit Pierre Montaleho a usvědčit. A tak jsem se motala kolem stánku Montale a Mancera (ano, byl společný), ale až na pár nebezpečně vyhlížejících pánů jsem nikoho podobného tajemnému muži z Romaniny fotky nezahlédla.

Tak to je má sbírka tváří z Esxence. Samozřejmě jsem nasbírala i spoustu vzorků a tak budou postupně přibývat recenze, pokud ta rýma vůbec někdy skončí.

Na závěr ještě pár fotek z výstavy i z města.