• Heeley: Bubblegum Chic, l´Amandiére, Iris de Nuit

květen 2012

James Heeley je anglický designér žijící v Paříži a sám o sobě říká, že je jedním z mála žijících velkých parfumérů a že jeho vůně jsou „simply unique“. Uvidíme, jak by řekl Adam. Loni Heeley představil kolekci 3 novinek – extraitů (ostatní jsou EdP) balenou v typických jednoduchých válcových flakonech s prostou etiketou, ale tentokrát jsou o obsahu 50ml a víčka mají z černého českého křišťálu – jj, ty flakony se vyrábějí u nás a dokonce to je jeden z jejich marketingových argumentů k chlubení.

Ostatně těch značek balených do českého skla je víc, a nejsou to žádný ořezávátka: Martine Micallef si u nás nechává dělat mořské flakony, tedy navrhovat, vyrábět i malovat a polepovat kamínky z Preciosy a ty arabské vomalovánky, co se prodávají po jednom kuse taky; světové Jardins Nicolase Danily taky, starý pán (ježiši, ten by mi dal, ješita francouzský) dobře ví, kde je kvalita a přátelí se s českými skláři. Nikdo jiný na světě nedokázal vybarvit flakony tak, jak si přál. Škoda, že to není masovější a že o tom my moc nevíme, víc lidí zná Lalique a Bacarrat, než sklárnu v Srní a o českém skle si my sami myslíme, že je to komodita, přežívající jen jako suvenýr do výbavy ruských nevěst (a Němci si jako české sklo kupují kohouty a koule na plot od Vietnamců u hranic, takto výrobek asijské všeobjímající konkurence). Tohle je ten ZVUK českého skla, ne broušené skleničky a zviřátka z “broušených” kamenů, jak se to snaží vnuknout v centru Prahy Rusáci turistům (mmch. figurky jsou vyrobené v Číně).
A pak má ještě Heeley moc pěkné logo.

OK.

Takže namátkou jsem sáhla a ručka Šmátralka vytáhla dva zázraky z nové kolekce a jeden klasický: Bubblegum Chic, l´Amandiére, Iris de Nuit. Jsou způsobilé zhostit se takové nóbl společnosti, jako je české sklo?

• Heeley: Iris de Nuit (studený a černý kosatec)

Luxus! EdP z klasické řady Heeley. Mastný, suchý kosatcový kořen s hořkozeleným pižmem. Hiris utopený v oleji, mastný, těžký, zemitý, dusivý. Kosatec je naprosto dominantní, jenže na rozdíl od běžných kosatcových vůní nepůsobí jako neškodný prášeček do pudru na paruky, obveselný obvyklou svěží fialkou a růžičkou, ale tohle je právě vytažený kořen z jílovité, mokré půdy. Intenzívní, čerstvý, živý kosatec. Fialka je tady taky, ale v takové té zemité, nesladké formě, jako je třeba v McQueenovi (ale nenechte se mýlit, McQ je šťávička na disco!) a kdo rád anděliku, najde si ji taky. Je to rozhodně unisex, pořádná chlapská kláda, žádný čtyřprocentní mazlík.

Kolekce 2012 “Extraits de parfum”

Po hodině zemitost zmizela, kosatec oschl a odlehčil a ztratil stopy mrkve. Konečně jsem pochopila, co je ambrette; šedivá složka, která činí z pižma vymydleného chlapa (tedy ten typ pižma, kterým nikdy nebudou vonět vyprané plínky a utěrky). Každopádně: všechny rozrušující složky už jsou pryč a zůstal křišťálově čistý, chladivý, suchý kosatec. V téhle fázi mi charakterem připomíná Infusion d´Iris od Prady, ale to, co Prada nabízí na začátku, je u Heeleyho pouhý dojezd, se kterým vydrží ještě dvě hodiny (a bez té pradovské chemie a plochosti).
Kosatcových vůní je hromada a všechny se točí kolem mrkve, liší se obvykle jen zpracováním (mírou fialkovosti a mrkvovitosti). Přemýšlím o vztahu Heeleyho k dvěma, které se mi líbily nejvíc: LP28 (Chanel) a Iris Silver Mist (Lutens). LP je teplá, jásavá, mrkvová polívčička; přestože LP ve složení říká že ne a Helley že jo, mrkev cítím výrazně víc v La Pause. Tyhle spolu nekorespondují. Mezi Lutensem a Heeleym korelace jsou; Lutensův kosatec je sice stříbrný, ale Heeeley je stříbrnější, studenější a temnější. Temnější než Lutens je máloco, tahle vůně ano a je i hustší, intenzívnější. Představte si prostě Lutense načerno (jojo, vím, že čert už čertovitější být nemůže). Prostě pokud za opačné póly stupnice považuju LP a Iris SM, posunuje Heeley ručičku od Chanelu až za krajní bod Lutense.
Nedalo mi to, nakoukla jsem do Turina, srovnává IdN s těma dvěma samýma, jako já, to je zajímavé; na rozdíl ode mne nachází ale podobnost s LP. Leda prd, Luco.
Škoda, že se nedělá v tom krásném novém českém flakonu.

• Heeley: Bubblegum Chic (gumová tuberóza)

Hm, spíš GUM, než CHIC. Nástup ve znamení gumové tuberózy a zpocených bílých kytek. Kdo tuberózu nezná, tady má možnost se s ní seznámit v plné parádě, kdo ji miluje, ten se v ní utopí a mne to málem zabilo. Prvních deset minut je smrtelných, guma, guma, guma, sem tam jasmínek.

Jakmile poleví první vlna nevolnosti, uvědomíte si, že tahle vůně má dost společného s tady recenzovanou Genviéve Michalea Storera (já vím, vy ji asi většinou neznáte, tak si to přečtěte ). Tam jsem použila obrázek tuzexové žvýkačky, k Heeleymu se ale moc nehodí. Směs sladkého ovoce sice cítit je, ale je zatlačená do pozadí za květinami. Prostě: žvýkačce to vzdáleně podobné je, ale bez nápovědy vám ji to nepřipomene, typická ovocná šťavnatost je úplně potlačená.
Asi po hodině se mrak ustálil na sladce pižmovitých květinách s pozadím sladkého ovoce, což už je vcelku příjemné, ale nijak zvlášť originální. Dokonce i parfémový neznaboh Gene prohlásil, že mu to připomíná něco, co používám (no dovol!). Mrak píšu úmyslně; co je velkým plusem Bubblegum chic je ohromná siláž i výdrž, jak se na extrait sluší a patří. Pokud by se našel člověk, kterému by se tahle vůně líbila, a doufám, že to nebude nikdo z mého okolí, tak na tom rozhodně vydělá, tipuju to na tři střiky za den, ráno, poledne, večer, už nikdy se jí nezbaví, za lidský život padesátka nejde spotřebovat.
Heeley se prý inspiruje v přírodě. Inspirací k tomuhletomu mohlo být jedině posezení v parku na Karláku (kruháč, kde je 20 hodin denně automobilová zácpa) na vyplivnuté žvejkačce.
Dávám jeden palec za sílu a za flakon, ale jinak…

• Heeley: L’Amandiere (zelené mýdlo)

Nevím, koho kdy mohlo napadnou, že lidi budou ve vůni s názvem “mandle” hledat mandle. Možná krční mandle? Mýdlově zelená vůně, ale ani stopy po mandlovém květu, listu mandloně, nebo dokonce chuti mandlí. Abstrahuji-li se od naprostého zklamání z absence mandlí, vůně je to příjemná, temně zelená – připomíná mi čerstvě vyprané tmavé prádlo, černá bavlněná trička, džíny a montérky. Originální a hezké, ale kde jsou, kruci, ty mandle?

Po 3 hodinách: konečně. V drydownu se zjevily. Lehce svěží zeleň a suché mandlové oříšky kolínského charakteru, co mi to připomíná? Aha, oblíbený mandlový Roger&Gallet. Tak to jo, těmhle mandlím rozumím. Škoda, že nejsou od začátku v tom návalu zeleného pižma.
Koukám na složení (kopíruju, jak ho mají na stránkách, protože je to hezké a mnohem líp to vystihuje charakter vůně, než prostý seznam složek):
GREEN ALMOND . HYACINTH . JASMINE . ROSE EXTRAIT DE SPRING. CLEAR. JOY. AIR. BLOSSOM. GROWTH. ORCHARD. ALMONDS. MORNING. GREEN. GRASS. SKY. DEW. MAYFLOWERS. BLUEBELLS. TREES. PRETTY. WILD . HYACINTHS. NIGHT. JASMINE. FAITH. LIGHT. DAY. LOVE
Že “mandloň v květu”? Všechny ty barevné cibuloviny, růže? Má to prý být portrét jara. To bych klidně připustila, pro mne je jaro zelené, ale mimo zeleně necítím nic. Buď mi dali špatně označenou ampuli, nebo jsem přišla o čich (zkoušela jsem ji v horku, takže květy měly šanci předvést divadlo).
A ještě něco: French kissing in a country orchard. No tak tohle si nedokážu představit už vůbec!
Jsem na rozpacích, čekala jsem něco úplně jiného. Celkově se mi ale vůně líbí a stejně jako u žvýkačky je long-lasting; po třech hodinách je pořád pěkně zřetelná, i když vzhledem k tomu svěžejšímu charakteru není příliš výrazná. V bloku mám poznámku: začátek testu 18:30, ve 23:50 stále kvoká.

Ceny Heeley nejsou žádná přeháňka:

novější EdP 100ml 120€ (např. Iris, Cardinal, Esprit du Tigre)
vzorek EdP 2ml 3€
starší EdP 100ml 98€ (např. Figuer, Menthe Fraîche, Sel Marin)
Extraity: 50ml za 150€