• Londýn, den druhý: proč mě nepotěšili u Harrisů

Máte nějakou svou oblíbenou část Londýna? Já jsem si oblíbila Southbank – jižní břeh Temže. Procházka podél vody, mezi Westminsterem a Tower Bridge, nabídne spoustu zajímavostí z historie i ze současnosti. My začali v Toweru a na jižní břeh se prošli po skleněné podlaze Tower Bridge cca 40m nad zemí. Trpíte závratěmi? Dali byste to? Ať to vezmete po proudu, či proti proudu, mezi Westminsterem a Towerem toho je hromada k vidění,  třeba další slavné mosty, jako je nejstarší London Bridge a nejnovější Millenium Bridge, který byl otevřen u příležitosti nového milénia. Mimochodem, víte, že sotva se po něm při slavnostním otevření prošla královna, museli ho zase zavřít? Množství chodců dychtivých procházky po novém mostě jej nebezpečně rozkmitalo. Další dva roky byl zavřený a instalovaly se k němu hydraulické tlumiče. Samozřejmě nemůžete minout Shakespearovo divadlo Globe, City Hall (radnice), Tate Modern Gallery, spoustu příjemných hospůdek, v době adventu adventní trhy v jiných dobách různé festivaly a akce. Svařené víno z londýnských adventních trhů fakt nemůžu doporučit. Instantní sladký hnus, který s vínem nemá lautr nic společného. A zkusila jsem jich dost. Možná by byla lepší varianta zhusta nabízené svařené víno s amarretem. Ale já si na tuhle zvrhlost nějak netroufla, asi by to byla už ultra slaďárna. Zato musím doporučit některé zajímavé speciality ze stánkového jídelníčku “made in London”. Kde jinde byste dostali pocukrované(!) vafle s opečenou slaninou, volským okem a javorovým sirupem. No, za haute cousine jeďte raději jinam. Pokud půjdete omrknout Dalího, Kleeho a další do Tate Modern Gallery, nenechte si ujít kávu (tentokrát z hrnku, však kultůra, né) v šestém patře. Sedí se tam v řadě jak na bidýlku podél prosklené stěny a kouká na Temži,  katedrálu St. Paul’s a City a tak vůbec. Nejhezčí je užít si tam stmívání. Kam vyrazit po setmění? Samozřejmě do Soho! Čtvrti divadel, klubů, barů a butiků. Jako je ten vlajkový butik Miller Harris, kde mě tak zklamali.  Jak jsem psala v předchozím článku s recenzemi MH, dokonce jsem se dopředu ohlásila mailem. Jenže tady to nějak nefungovalo. I přes mé usilovné konverzační snahy, i přesto, že jsme tu taky nakoupili, sice jen svíčku, ale fest předraženou, nedali ani vzoreček navíc. Vše, co přihodili do taštičky, byl navoněný hedvábný papír, nic novýho. To už znám od Guerlainů.  A to jsem se tak těšila na důkladné otestování kolekce La Fumée. Jenže jsem nafasovala akorát papírky a z papírků si komplexní obrázek vůně neuděláte, natož abyste o ní něco kloudného napsali. To v Harrods a v Les Senteurs, o kterém bude další díl se pochlapili víc. A já měla vůně MH tak ráda. No, pořád mám, na tom asi přístup personálu jednoho butiku nic nezmění.

Tak mě zklamali, že jsem i fotit zapomněla, mám jen výlohu.

Zatím tedy jen stručné poznámky, snad se někdy podaří otestovat vůně z kolekce pořádně. Rozhodně stojí za pozornost. La Fumée Classic: to je původní La Fumée, když to byla jedna, samostatná vůně. Je hřejivá a balzamická lehce zakouřeným dřevem a je tam víc santalu, než v Santal Royal. Proti tomu nejnovější vůně z kolekce La Fumée Intense je vystavěná na stejném základě, jen kouř je výraznější. La Fumée Arabie – pryskyřice, dřevo, koření smíchané s vanilkou, teplá, ale zároveň v ní profukuje chladivé kadidlo. La Fumée Ottoman je nejsladší, ale taky nejnudnější, výrazná je v ní ambra a vanilka La Fumée Maroc se liší nejvíc. Je to spíš pižmová vůně. Krásná zaoblená hladká kombinace jemné kůže, švestek a růže. Nic nevyčnívá, složky do sebe zapadají. Kdybych si měla vybrat, byla by to Arabie, pro ten kontrast teplého dřeva s chladným kadidlem a Maroc. A jakou svíčku jsem si koupila? Vlastně byla mi koupena a předána ježíškovi, tak si musím počkat. Je to Terre d’Iris, bo v poslední době ujíždím hlavně na kosatcích. A protože mám i odstřik Terre d’Iris, těšte se na srovnávací recenzi parfém versus svíčka. Příští díl bude o mém vyšilování v Les Senteurs. A na závěr ještě malá galerie z druhého dne v Londýně. Za poskytnutí těch hezčích fotek děkuji své dceři. Má mnohem lepší foto-oko.