• MY INNER ISLAND: Coco e Limone (otevřený dopis)

Toto je můj osobní dopis pro Valentinu Giordano, který obsahuje malou recenzi vůně Coco e Limone a kdo ho nechce číst, ať přeskočí kurzívu až na dolů na recenzi.

Moje milá Valentino!
Když jsme se poprvé setkaly na Esxenci 2011, zaujaly mne flakonky, které vypadaly jako muchomůrky, nebo spíš Vochomůrky z české pohádky. Odvezla jsem si tehdy vzorek jediné vůně, která mne zaujala: Muschio Marino e Sale. Vlastně vůně úplně konzervativní, konveční (z mého dnešního pohledu). Tehdy jsem měla ráda pižmo a teprve jsem začala poznávat tvorbu malých parfumérů. Tehdy jsem měla trochu legraci z lidiček, kteří se snažili za každou cenu prosadit ve světě vůní. Můj Bůh byl Guerlain, Piguet, Caron…opulence neomezených zdrojů ingrediencí podepřená lešením tradice a znalosti a dostupnosti technologií. Postupně jsem se našla kouzlo v tom, co dělají lidé, kteří dělají věci po svém. Líbila se mi jejich neomezovaná fantazie, bourání zvyklostí, hledání nových cest. Našla jsem se mezi parfuméry, kteří mají vlastní názor, vlastní cestu, vlastní znak: a jedna z nich jste byla právě vy, Valentino, se svými koktejly z mořské vody.

Valentina Giordano on Esxence 2014

Když jsem poznala “co” děláte, následovalo “proč” to děláte, z čeho vycházíte, jaké je vaše zázemí, mnohem osobnější rovina vztahu k vůni. Vaše rodina, podpora manžela, stálá přítomnost teď už obou dětí, klidná a silná ženskost. Klid a nevtíravost, nechuť vnucovat se a uchvacovat davy fanoušků. Tvoření parfémů na zahradě přímořské vily, laboratoř v historické Pise, absolutní oddanost věci, cílevědmost a soustředění na věc. To, jak se obrázek postupem času složí na krabičkách do logického celku, jak od první krabičky je jasný směr. To všechno je mi blízké. Kromě moře, ale Vltava je slušná voda… Moje práce je taky kreativní, i když moje mantinely jsou mnohem víc svazující a užší. Ale do všeho, co dělám, se promítá co si myslím já a moje rodina. Emoce, názory, postoje, které jsou zákadem veškeré mojí činnosti, utváří to, co prožívám v intimitě mé rodiny a domácnosti (někdy jsem doma i sama). Na mém vlastním, vnitřním ostrově.

Perutýn, jedovatá mořská žába, papoušek, pro každou vůni z nové kolekce jeden.

Když jsem pochopila, v čem spočívá Vaše tvorba, začala jsem chápat souvislosti, uzavřenost kolekcí My Inner Island. Intimitu vašich vnitřních ostrovů. Radost, jakou z nich máte. To, co promítáte do grafiky, flakonů, obrázků kolem vůní. Do toho, co se mi před třemi roky zdálo naivní a nezkušené. A tak teď s napětím očekávám, co vyjeví jedovatá žába a barevný papoušek z Karibiku ve vaší nové kolekci.

Romana

Coco e Limone / MY INNER ISLAND ve stříbrném flakonu v kombinaci s jedovatě žlutou kůží patří perutýnovi a je první z nové kolekce My inner island III ( #‎myinnerislandiii ). Jak je prostý název, tak je prosté složení: kokos, citron, sůl.

Úvodník je čistě citrónový. Ne citrusový, ale citrónový. Přesná vůně šťávy čerstvě vymačkaného citronu, jejíž ostrá kyselost je vypíchnutá solí v pozadí. Je to tak řezavé a ostré, že píchá v nose, jako jedna ze složek typické Farina kolínské. Já tenhle typ citronu nemám ráda, preferuju vůni kůry a proto ten začátek, s dovolením, lehce přeskočím a dám prostor fázi kokosové. Protože ta je unikátní. Nikdy jsem nic takového nepotkala.

Kokos já ráda, jenže v parfumerii se stal synonymem pro “opalovací krém” a tak ho často najdete ve spojení se sladkým květem ylang-ylangu a prádlovým pižmem v kombinaci, kterou já mám ráda, ale je nudná (PG15 Ilang Ivohibe / Parfumerie Generale nebo lepší EBronze Goddess / Estée Lauder). A to je ještě ten lepší případ. Kokos je totiž oběť gurmánského obžerství posledních let a nesčetné verze kokosových zákusků zaplavily naše poličky. To si tedy nestěžuju, aby bylo jasno, já kokos ráda v každé podobě. Ale je to furt na jedno brdo a nedá se to nosit denně.

V Coco e limone je kokos zpracovaný úplně jinak. Vlažný, šťavnatý, jako kopra z čerstvě rozříznutého ořechu. Jenže nikde v dohledu nic sladkého, nic jedlého. Jen mořská sůl a ten pichlavý citrón. A to je ten zázrak: knoflík volume přirozené sladkosti kokosu je ztlumený na minimum. Kokos se začne vytahovat ve chvíli, kdy řezavost citronu ustupuje a sejdou se v přesné rovnováze, kdy kyselost a sladkost jsou na stejné úrovni a aby z toho nevznikl koktejl v baru na pláži, jsou obě zchlazené slanou mořskou vodou. Ale nepleťte si to s Calonem, známým z Davidoff Coll water a ze včerejšího článku o Invictu – tady cítíte chladnou, vykrystalkovanou sůl, sůl, sůl.

Výsledek je vzdušná, jako vlažný větřík svěž,í vůně, ve které zřetelně cítíte kokos, ale je absolutně nesladká. Kdyby existovalo něco jako “kokosová kolínská”, byla by leadrem v této kategorii. Absolutně civilní, zajímavá, originální. Nositelná od jara do babího léta.

Nedokázala jsem si představit nesladký kokos. On i v thajském kari je vždycky ve spojení s cukrem. A pochybuju, že se vám to podaří z mého popisu. Doporučuju sehnat si vzorky, protože i ostatní vůně Valentiny Giordano, postavené na slaném základu, vás překvapí tím, co nového lze ještě v parfumerii zažít.