• NICHE PRO ZAČÁTEČNÍKY #1: 10 značek, které musíte poznat

Jsem ambassadorkou niche vůní, neustále lidi pokouším, něco jim podstrkávám a dožaduju se názoru. A tak jsem zaznamenala jednu věc: ti, kteří chtějí, vnímají velmi dobře rozdílnost mainstreamu a niche, POKUD jim nepodstrčím nějakou extrémní pecku od Nasomatto nebo Tauera. Na ty silné a zvláštní vůně je skoro vždycky negativní reakce. U těch civilnějších naopak: nejsou sice schopni to popsat, ale cítí, že je to “lepší” a pro ně neznámé. (No a pak jsou ti, kteří používají Chanel Blue “protože je nejlepší, ne nejdražší, já nejsem snob, z toho mne nepodezírej, ale protože je nejdražší, tak nic lepšího být nemůže a každej to pozná” a s těma prostě neuděláte nic.) Rozhodla jsem se sepsat BASIC TEN pro lidi, kteří se chtějí nechat chtějí poklidně a bezpečně uvést do světa niche/indie/art/selektivní parfumerie (vysvětlení zde) a nechtějí hned napoprvé dostat pecku do čenichu.

Proč začít u zavedených značek? Protože na základech nejlíp poznáte rozdíl a pravidla. Za 45 let existence oboru se nezávislá parfumerie bohatě rozvinula do mnoha oborů a dnešní novinky jsou často tak experimentální, že by vás mohly zahnat. Musíte si k nim dojít, stejně jako si žena projde cestičku k Chanelu No.5, který každé mladé holce “smrdí starou babou“. Vybrala jsem vám ty staré dobré brachy, kteří definovali mantinely niche a pořád k tomu mají co říct. (A kdo chce, ať dává pozor na jména, je to užitečné.)
Pozn. článek narostl tak do délky, že vám ho nadávkuju ve třech dílech, ať neztratíte chuť číst. Další díly vyjdou příští týden a všechny je najdete pod tagem NICHE PRO ZAČÁTEČNÍKY.

• 1. SERGE LUTENS. (vznik 1991) Majitel značky a kreativní ředitel Serge Lutens, aka Hrobník (“Co abych si tě, drahá, oběsil?”) je jeden z těch niche-pionýrů a má za sebou dlouhou pohnutou historii, na jejímž konci je splnění amerického snu: podařilo se mu značku zkomercionalizovat a prodat korporaci. Dnes má v portfoliu 76 parfémů včetně loňské kolekce Section d´Or, kde lahvička stojí nějakých 300€ a vzorky se nedělají, protože nikoho nezajímá, jak to voní, nýbrž se předpokládá, že Ruska přijde a koupí. Prodavačka v Galeries Lafayette ani neuměla anglicky. Takže tomuto vy se vyhněte, to vás ani neobohatí, ani neuvede do obrazu. Někdo to považuje za zradu oboru, já si myslím, že Lutens už svoje pro niche odpracoval a teď má nárok dělat si co chce. Hlavně, že nám tady nechal ty věci…

Co u Lutense musíte zkusit, jsou jeho ponuré kreace ze starších kolekcí, které dělal parfumér Christopher Sheldrake. Tihle dva jsou evidentně pokrevní bratři, a tak spolu vytvořili takový chrám voňavé smrti, jednoznačně odlišný od všeho, co před deseti, patnácti lety leželo na pultech. Jako první nacpali do lahviček suchou hlínu, plastik a zmoklý beton a z celkem obyčejných kytek a ovoce navařili čarodějnické lektvary. Čili jděte do:

• Daim Blond – etalon semiše v barvě šedivého koně obveselný meruňkovou pálenkou
• De Profundis – chryzantémy na starém hrobě na podzim na starém hřbitově za kostelem s děravou střechou, přetavená deprese, nechápu, kdo to může nosit a neskočit z okna
• Gris Clair – tohle zkrátka voní jak podpálená skála
• Five O`Clock Au Gingembre – můj favorit, pryskyřice s medem a zázvorem usmažená na suché pánvi
• Rahat Loukoum + Louve – možná ne první, ale jedny z prvních niche brutálních gurmánek, tak sladké, že vám z nich budou trnout zuby
• Serge Noire – zpocený a plesnivý hřebíček; vůně má vyjadřovat serž, tkaninu, křestní jméno Serge
• Bas de Soie – narkotická vůně suchého hedvábí (iris) a nekompromisního hyacintu
• Fleurs d’Oranger – mražený a ušmudlaný květ pomerančovníku, který jinak voní celkem přívětivě; typický ušmudlaně zpocený tón vytváří římský kmín, Lutensova oblíbená složka
• Muscs Koublai Khan – pach pářící se cibetky; civet a pižmo jsou tak dominantní, že ani obvykle animální římský kmín tady jen zahanbeně stojí v koutku
• Chergui – vyvážená kompozice tabáku, kouře, medu, temná, ale lahodná
• Laine de Verre – rezavé víčko od kompotu, povšimněte si dominantních aldehydů (recenze)
• Jeux de Peau – hodně zajímavé a neobvyklé složky: pendrek, kokosové mléko a suchá mouka
• Feminite de Bois – kultovní vůně, dle mého soudu patří do mainstreamu, ale vy ji zkuste, protože na ni často narazíte; klasický, dobrý, ale ničím překvapivý skořicový orient

Kde zkusit: úplně běžně ve většině německých parfumerií (průvodce tady), nejlepší je asi Karstadt; v Galleries Lafayette v Paříži (ty exkluzivky mají jen na Boulevard Hausmann) nebo v jeho butiku v Královském paláci; v ČR třeba Douglas na Příkopech, v Polsku, Rakousku a v Budapešti ve značkových parfumerkách (ptejte se nás)…

• 2. PARFUMS DE NICOLAÏ (vznik 1989) Zatímco my jsme měli úplně jiné starosti, ve Francii bylo založeno niche hnutí. První dáma a ambassadorka oboru, Patricia de Nicolai, založila značku, která se začala orientovat na kvalitu ingrediencí a precizní technologie při zpracovávání klasických témat. Patří na první místo, ale kvůli zoufalému nedostatku příležitostí ke zkoušení je v mém seznamu až dvojka. A zkusit to musíte! Patricia je nejen podnikatelka, ale vede l´Osmotheque, institut pro zachování nejkrásnějších vůní příštím generacím, učí na parfumérské škole ve Versailles a přednáší všude možně – často narazíte na “a Patricia Nicolai k tomu řekla…”

Nováčkům má taky co říct: stejně jako Lutens mapuje vývoj, takže starší vůně vás nepřekvapí tématem (jako v době svého vzniku), ale hezky si nazkoušíte: tak takto má vonět tuberóza, takto tonka, takto pravý oud, takto oud generický, toto je zelený tón…učebnice parfumerie. V nejvyšší kvalitě. Pochopíte, že vodní tón nemusí nutně znamenat, že parfém voní jako tři dny hnijící meloun. Značka jako jedna z posledních tradičních nepodléhá komerčním tlakům a pořád je v rukou rodiny Nicolai – letos na jaře převzal vedení syn a Patricia investuje svůj čas tvorbě a akademickým aktivitám. Jestli je někdo “Madamme Parfumerie”, tak tato šlechtična. Zkuste zejména:

• Vanille Tonka – můj favorit na věčné časy, vanilková tinktura vyrovnaná s mandlovou tonkou, řezavým kadidlem a pichlavými citrusy na začátku; orient, který prostě potřebujete
• Sacrebleu – úderná jasmínovo-tuberózová tinktura s typickým Nicolai skořicovo-pomerančovým tónem; dlouholetý bestseller značky
• Balkis – omamná kosmetická (ne reálná) růže s malinovým likérem a vanilkovou tinkturou; možná se vám bude zdát, že hustější už to být nemůže, objeví se tam ještě turek – turecká káva, ne chlap
• Number One – zabijáckým způsobem namíchané dvě základní bílé květiny: žvýkačková tuberóza (tóny kaučuku) a indolický jasmín (tóny hnijícího listí); jestli tohle přežijete, jste připraveni stát se niche maniakem
• Amber Oud/Rose Oud + Oud Sublime – musíte zkusit současně a porovnat; v první z nich je polo-syntetický oud poskládaný z různých složek (pačuli, dřevo…), ve druhé je oud pravý a vzácný

Kde zkusit: síť butiků v Paříži (doporučuji ten blízko Trocadera, dá se tam dojít od Eifellovky pěšky a v pondělí a úterý tam můžete zastihnout Patricii), jeden butik má v Londýně a jinak bohužel nevím ani, že by někdo oficiálně prodával vzorky.

• 3. L´ARTISAN PARFUMEUR Třetí must have značka, třetí pilíř niche, už podle jména, od začátku orientovaní na kvalitu řemesla. Podporovali “hnutí niche”, Patricii de Nicolai, měli svoji vlastní cestu (stručnou historii značky najdete tady). Úspěšní ve všem, na co sáhli, ale vězte, že hlavní zásluhou je to, že objevili pro svět Bertranda Duchaufoura s jeho vášní pro přehánění a podstrčili světu cypriol. Skoro všechny vůně  jsou akvarelové – niche neznamená, že musíte svět ohromit křiklavou vůní, to si naopak usurpují ti mainstreamovci.

K cypriolu: složka, která dává tón suchého papíru, typicky použitelná do dřevitých vůní. Duchaufour ji pospojvoal fantazijně s různými neobvyklými složkami a vznikly vůně, které musely dostat jména podle rituálů a událostí, protože tady nikdo jiný dřív nic takového nezažil. Cypriol, pach rozříznutého papyrového stonku s typickým tónem suchého buničitého papíru, se prosazoval víc a víc, je to taková ta fetišistická složka, která sama o sobě není přitažlivá, ale kompozici dokáže postavit na hlavu (nebo na nohy), dnes už ji najdete v lecjakém mainstreamu a dokonce existují niche vůně, kde je dominantní (zoufale nezajímavé). L´Artisan, v překladu parfémový řemeslník, nebo spíš profesionál, machr, dává velký důraz na balení, flakony a prezentaci; nezapomeňte si povšimnout a očichat jejich “ambrové koule”, interiérové vůně nacpané v provrtané kouli ze vzácného dřeva. Co byste měli zkusit:

•  Dzongkha – když nic, tak tuhle musíte: vůně je postavení okolo cypriolu, který není dominantní, ale zásadní; hlavní složka je asi vetiver, je tam i hodně kosatce, ale jsou v podstatě nedůležité, hvězdou v pozadí je papyrus
• Timbuktu – já ho často prezentuju jako “Dzongkhu s citrusy” a je absolutně nejpřijatelnější vůní pro začátečníky; ještě nikdy nikdo neřekl, že se mu nelíbí, naopak, všem se zdá familiární (a je k ní nádherný příběh, podívejte se do našich recenzí, až budete drřet vzorek v ruce)
• Traversee du Bosphore – koňak, kůže, jablko a turecký med, kosatec a šafrán, úplně netradiční orient bez květin. Omamná kompozice jako z tureckého salonku, až na ten alkohol. Není zdaleka tak sladká, jak by se zdálo podle složení, zato silák ohromný. Všímejte si tónu plastového šafránu (jako nafukovací balónek).
• Skin on Skin – vychází z Bosporu, je v ní posílený akord kůže-koňak-šafrán až k nesnesení (pozor, je to exkluzívní linie, už se nevyrábí – pokud se zalíbí, koupit ihned)
• Bois Farine – jako když pečete mrkvový dort s oříšky: načechraná mouka, prášek do pečiva, vlažné mlíko, drcené lískové oříšky a hromádka strouhané mrkve; srandovní vůně
• Dzing! – Radovanova oblíbená, pro mne už moc: kůže poníka, bohužel i se stájí a poníkovým dechem
• Fou d`Absinthe – jemná interpretace jehličí a hořkých zelených bylin (pelyňku a anděliky)
• Piment Brulant – moje oblíbená, čerstvá šťavnatá paprika a rozemnutá sedmikráska
• Poivre Piquant – něco hodně divného: lékořicí oslazené a opepřené mléko, registrujte ten divný mléčný tón
• Premier Figuier – podle l´Artisana jde o první parfém založený na fíkovníku; tím si nejsem jistá, a ani si nemyslím, že je nejlepší; nicméně v ní krásně rozeznáte jak zelený, dusivě prašný fíkový list (podpořený asafoetidou – čertovým lejnem, trpce zelenou bylinou), tak zralý, šťavnatý plod, který má mít až mléčně-cukrátkovou sladkost (tady je podpořen kokosem)

Kde zkusit: už poměrně rozšířená značka, stačí zajít do nejbližší  zahraničnímultibrand niche parfumerie a pravděpodobně na ni narazíte. V Praze podává Madeleine, Ogivi v Maiselově, něco málo mívá vystavené taky Notino/Parfums.cz na Florenci, vzorky se dají objednat na stránkách značky (blíží se Vánoce, to bývají obvykle v nabídce krásné sady vzorků, miniatur a kabelkových balení). Ale úplně nejjednodušší je objednat si vzorky na stránkách Notino.cz, kde mají teď za skvělé ceny staré flakony (letos došlo ke změně designu).

Pokračujeme ve středu nebo ve čtvrtek. Jsem v Birminghamu a termín vydání závisí na tom, jestli se nechám v úterý zlákat na skvělou anglickou večeři s menu sestávající z nekořeněné masové haše s bramborovou kaší a pálivou hořčicí a dezertem z houževnatého pečiva. Držte mi palce. A koukejte na Instagram frangipani_cz, něco vám tam vyfotím.

V tomto seriálu najdete:

1. díl: Niche pro začátečníky: Lutens, Nicolai, l´Artisan – kde je vyzkoušet a čeho si všímat u niche vůní
2. díl: Niche pro začátečníky: Hermessence, Chanel, Annick Goutal – exkluzívní kolekce a něco mezi
3. díl: Niche pro začátečníky: Les Parfums de Rosine, Escentric Moleucule, Habanita /Molinard, Caron – vůně, které tvořily mantinely klasiky i moderní molekulární parfumerie