• PENHALIGON´S: Malabah (lesk impéria)
Je v ní všechna sláva britských kolonií. Jestli může vůně zosobnit Pax Brittanica, pak by to mohla být Malabah. Mírná, stoická a přitom vůbec ne chladná, plná vnitřního napětí. Sebevědomá a bohatá vším, co asijská Británie nabízela plnými hrstmi: čaj, vzácná jemná koření, citrusovou šťávu, vzácná dřeva a balzámy. Přitom vůbec ne opulentní. Složení zní jako taková obyčejná orientálka, že? A přitom zařadit Malabah mezi orientálky vás napadne jen ztěží, orientálky nebývají svěží; fresh složky vždy jen doplňují těžký orientální olejovitý základ. A ten je zde úplně jiný. Takže? Takže třeba: orientální svěženka.
Oficiální legenda mluví o legendární cestě koření Malabah v Indii. Jenže mně koření nesedí. Tady ano, je tam, ale v úplně jiné formě než je obvyklé, zelené, čerstvé.
Na začátku vás ještě chvíli napadne, že jakmile pomine sladký citron, že by se to mohlo ubírat někam mezi Araby nebo do indocké kuchyně. Ale ve chvíli, kdy nastoupí jemný, měkký zázvor a zelené lupení se rázem přenesete do bambusového altánku uprostřed čajové plantáže někde v Malajsii. Čaj provonívá vzduch, teple se vlnící otevřenými zdmi pod střechou ze santálu, vy si hovíte v lenošce, pijete vlažný citronový čaj se zázvorem, cikády řvou okolo…a pak na stůl dostanete zákusek z listového těsta v růžové vodě s medem. Orientální málo sladké pečivo plné koření, z něhož nejvýraznější je kardamom. Růže a kardamom dodávají vašemu večeru sladkou lenost a pikantnost.
Zdroj: Pengaligon´s
Jak se stmívá, hmyz tichne, vítr se uklidní a přestane natřásat lístky čajovníků. Noc potemní a prohřátá zem sálá a prohřívá květy červených růží a vy ležíte v houpací síti a intenzívně mnete mezi prsty suché zrnko kardamomu. Vůně Malabah se dostane do jiné polohy, záhadná a skoro temná, kterou jen sem tam proletí světlý paprsek barvy čerstvého zázvorového kořene, který vás nenechá usnout.
Vlastně mám déja vu. Už jsem ten večer, tu vůni prožila. S Bette Davis ve filmu Dopis.
http://www.youtube.com/watch?v=MdsLv75cTsQ
Malabah svěží i temná, pikantní i záhadná a vše kolem ní přebírá její charakter. Vy víte, kdo zavraždil Malajcovu ženu?
Malabah se mi líbí moc, a to všetně flakonu. Není to moje favoritka a asi nikdy nebude. Vlna lásky ke kardamomu mne už si nadobro opustila, už ho snesu jen s výrazným freshem, a to tady není. Navíc jsem už zvyklá na jiné grády, Malabah je dáma spíše nenápadná a taky moc nevydrží. Ale jestli vy chcete prožít krásný orientální zážitek alespoň zprostředkovaně, zkuste Malabah od Penhaligon´s. Nebo si pusťte Dopis. Anebo aspoň tuhle písničku o kráse oči Bette Davisové.
Zdroj titulního obrázku: Amazon.com
