Půllitrový test laků 1.

Nevím, jak ušlechtilí lidé pracují v jiných firmách, ale v naší kuchyňce probíhá přízemní zákopová válka o hrníčky. Máme asi tisíc služebních hrníčků z Ikey a asi pětset s naším logem k volnému použití. Avšak někteří z nás si přinesli oblíbené hrníčky z domova, a ty se vyznačují tím, že jsou JINÉ. Mají obrázky, jiné tvary a barvy, nesou reklamní nápisy jiných firem (ba někteří záškodníci si přinesli i konkurenční hrnky), jsou menší anebo větší, prostě soukromý hrnek je snadno k poznání.

Přesto se skoro každé ráno najde jedinec, který si udělá kafe do nejkrásnějšího soukromého nádobí a nepozorovaně si ho odnese neznámo kam. Což spustí lavinovou reakci, protože hned, jak majitel prvního hrnku ten svůj nenajde, vezme druhý nejkrásnější v pořadí, za mohutných nadávek a klení si ho odnese z kuchyňky těsně před nosem majitele, který je odsouzen k zabavení dalšího cizího soukromého hrnku atd. Pokusit se odebrat vlastní hrnek plný cizího kafe je práce pro otrlé povahy, to je z nás kancelářských myší málokdo (jemnější odpověď na obvinění je “Já jsem nevěděl, promiň”, na což existuje jedině replika “tak zítra, prosím, děkuji”; druhý pól je “vyser si voko” a na to se zase standardně reaguje “vyseru, děkuji”. Ale graduje to, slyšela jsem, že minulý týden jedna vysoce postavená kolegyně vylila cizí kafe návštěvě do květináče.Ty pracovní tlaky jsou nesmírné…)

Takže celý den trpíme s cizím hrnkem a číháme a stejně nemáme záruku, že druhý den svůj hrnek uhlídáme… Slabší povahy, třeba můj šéf, svádí občas papírkovou bitvu na dveřích ledničky, kam my, loajální podřízené, mu tam chodíme dolepovat anonymní LIKE na fosforových post-itech, ale je to k ničemu, pachatel se nikdy nepřizná a ještě je drzej a obrací naše palečky vzhůru nohama.Některé hrnky jsou exponovanější, a jeden z nich je právě ten můj, půllitr z Ikey za 39,-. Láká objemem a elegancí a mojí dobrou pověstí. A protože když se něco podepíše, dá se lupič pak lehce usvědčit (“Já jsem nevěděl, promiň” – “Ty se jmenuješ Romana?”), tak si svého dlouholetého parťáka podepisuju. Lakem na nehty. A tak jsem došla k tomu, že je to vlastně dokonalá zkouška trvanlivosti laků. Od konce září pro vás testuju a teď vám prozradím výsledky.

Protože dnes a zítra jsem na cestách, tak abyste se nenudili, uvidíte dneska první část testu a do zítřka můžete hádat, která značka se osvědčila až do konce. Kdo uhodne, tomu pušlu pusu a mini praskací oranžový Alessandro, zbrusu nový.

Hrnek používám denně, pokud nejsem na služebce. Když jsem na služebce, tak ho nepoužívá NIKDO, to už víme, že. Ani bych to NIKOMU neradila, mám u stolu fíkus. Což znamená, že zhruba 15x do měsíce projde myčkou a následným umytím čistou vodou po uschnutí, nesnáším nádobí olepené chemií z myčky. Čili každý mycí proces je dvojitý a zajímavé je, že čistá voda mnohdy dorazila to, co myčka nedokázala.

Použitá barviva a fiaxátory: na base a top coaty já dbám, to víte. Použila jsem můj oblíbený top Glosser od Orly a proteinový base Essie, který vůbec nemám ráda, ale několik lidí mi psalo, že je nejlepší. OK, chlapče, obhaj si svoje místo na slunci hrnku! Zato laky jsem vzala 5. přes 9. Nejoblíbenější dva fuchsiové, Illamasqua, se kterou jsem vůbec nebyla spokojená, no name z vánoční sady Marks&Spencer, mnou hodně podceňovaný, ale v rámci značky výjimečný, modrý Kiko a nový Alesandro, drahý jak Norská Lesní Kočka. Laky jsou seřazené tak, jak jsou umístěné na hrnku.

A tady je mapa. Zajímala mne nejen trvanlivost jednotlivých laků, ale taky jak ovlivňuje výdrž kombinace s topem a base coatem. Laky jsem nechala zaschnou noc a den. Zleva doprava jsou pole nazvaná pozice A, B, C, D – dodatečně jsem je musela pojmenovat, protože i já sama jsem se časem začala špatně orientovat ve změti barevných fleků.

Tak a jdeme na to! Výchozí stav 27/9.

První umytí: nic se nestalo. (Fotila jsem v práci mobilem, takže některé fotky jsou fakt hnusné, ale vy jste tolerantní publikum.)

30. 9. pozice A

Druhé umytí 2/10 a pozor! První lak šel s barvou ven! Modrý Kikona pozici B nahoře, takže 1 vrstva barevného laku – tak tohle mne nepřekvapilo, čekala jsem nejhorší odolnost. Jinak všichni na startovních blocích, kromě malé změny vzhledu base coatu: lehce zbělel. To asi ty proteiny.

Třetí umytí 3/10: pozice A beze změny, pozice B dole beze změny, nahoře modrý žmolek pevně přisublimoval na novém místě k povrchu a užral se kus písmena M. Zato Céčko! R žežmoulané, M žežmoulané, zdá se, že jen top na laku není úplně top kombinace. A Déčko, nakteré jsem spoléhala? Illamasqua s base+coatem nadobro fuč! Base coat zbělel jěště víc a ztratil dokonalou průhlednost (ale to by na nehtech nebylo na závadu).

Pak se deset dní a pět umytí nic zásadního nestalo, až 14/10 mimo té události, že jsme si udělala čtyři deci cappuccina, náhle zlom a myčka vydala dílo zkázy. Pozice A beze změny. Na Béčku nahoře ROM pořád stejný, zmizelo N, kupodivu modrý zámotek A stále na místě. Dole (base+1) Illamasqua pryč, Kiko pryč. Pozice C: fuj! Déčko beze změny, jen se ještě více zvýraznilo zbělení basecoatu.

Překvapení na Áčku (2 vrstvy) ze dne 15/10: červené R Alessandro odešlo do odpadu…

15. 10. pozice A

Pro dnešek konec a zítra se dozvíte, jak půllitrový test dopadl. A opakuju: tipujte vítěze (značku barevného laku anebo kombinaci), mám pro vás práskače Alessandro!