PUREDISTANCE: Warszawa (sen o staré Varšavě)
Do Varšavy jsme vyrazili (s negativním testem) na počest prvního letu nové pravidelné linky Ostrava – Varšava. Bohužel přesně v den, kdy i do Polska dorazil lockdown. Procházky jakýmkoli městem (zvlášť na podzim a v zimě) tak nějak pozbydou na atraktivitě, když si nemůžete sednout do pěkné kavárny nebo ochutnávat místní speciality v útulné hospůdce. Musíte celou dobu chodit s náhubkem, jíst hamburgery na ulici a mrznout.
Letní královský palác
Naštěstí v Polsku nezavřeli některá muzea, v parcích se můžete procházet bez náhubku a hotelové bary fungují. Většinu času jsme tak raději strávili v největším varšavském parku, v prostorách letního královského paláce a staré oranžérie a večer v hotelovém baru s výborným červeným vínem.
Varšava noční
Nakonec jsem si Varšavu i přes koronavirové nesnáze, docela oblíbila. Je to totiž opravdu pozoruhodné město. Možná ne až tak atmosférou (i když atmosféru v těchto dobách nelze posuzovat, ta teď chybí asi všude), nebo atraktivitou, ale hlavně svou pohnutou historií. A tu si musíte přečíst, abyste pochopili, proč památky v hlavním polském městě stihnete obejít za půl dne a proč se tu nezanoříte do spleti úzkých křivolakých uliček starého města, jako jinde v Evropě. Musíte si to přečíst a na Varšavu se najednou budete dívat jiným pohledem.
Varšavský Staromák: z tohoto náměstí zbyly v roce 1945 jen ruiny
Varšava znovuzrozená
Varšava byla totiž jedním z nejvíce postižených měst krutou dobou druhé světové války. Z živé metropole, jakou byla před druhou světovou válkou, prakticky nic nezbylo. A nejde jen o město jako takové. Masakry, které proběhly ve Varšavském ghettu a poté při potlačení Varšavského povstání, byly opravdu strašlivé a z obyvatel předválečné Varšavy zbylo doslova pár lidí.
Touto optikou je třeba se na Varšavu dívat. Varšava byla znovu vybudována z ruin. Naprostá většina budov, včetně Starého města, královského paláce a kostelů byla prakticky postavena znovu. Naštěstí dost často podle původní podoby a zrekonstruované Staré město bylo dokonce zapsáno na seznam památek UNESCO.
Varšava: Stalinův fakáč
Protože to už bylo za soudruhů, bylo to něco za něco. Sovětský svaz pomohl a ještě přidal dárek v podobě paláce vědy a kultury, neboli “Stalinova fakáče”, který je tak obrovský, že je i dnes (bohužel) dominantou města. Stále otevřená je otázka, zda tuhle dominantu zbourat či nezbourat.
Varšava rozporuplná
Dnes ale hýbou Polskem daleko důležitější problémy. Po posledním rozhodnutí ústavního soudu, vracejícím zemi někam do náboženského pravěku a ubírajícím práva ženám, rozhodovat o vlastním životě, probíhají ve Varšavě i v celé zemi obrovské demonstrace. Ten večer, kdy jsme byli ve Varšavě, se konala jedna z největších a už přes den to vypadalo po celém městě, díky tomu a lockdownu, jako v policejním státě z nějakého postapo filmu: všude policie, lidi v rouškách, zavřené restaurace a obchody …
Před prezidentským palácem: Polsko v kostce
Samozřejmě jsem nemohla jinak, než si na cestu do Varšavy vzít sebou vzoreček stejnojmenného parfému a pozorovat, jak krásně souzní s městem. Tak ne, prosím pěkně. Aspoň ne v této době. Možná za lepších časů. Ale teď mi přišel v přímém protikladu s vjemy, které jsem z města získala.
Parfém Warszawa je idealizovaný pohled na Varšavu. Na město, jakým snad byla před válkou, ale v žádném případě ne, jakým je dnes.
Sen o Warszawě
Koneckonců, Jan Ewoud Vos, majitel značky se tím ani netají. Eponymní vůně od Puredistance je sen o ztracené Varšavě. Varšavě glamour, Varšavě z éry salonů a filmových div s bezchybnými makeupy a účesy. Sen o dokonalosti.
Už perlivý začátek s broskvovým ovocným nádechem evokuje sklenici šampaňského v rukou dámy v šustících šatech ze zeleného saténu. Dáma je dokonalost sama. S perlovým náhrdelníkem, v lodičkách perfektně ladících k barvě šatů …
Kosatec a fialky v přesně té kombinaci, kdy dávají dojem jen maličko sladkého nadýchaného máslového krému jsou postupně odkrývaným srdcem parfému. Vše se ale soustředí kolem zelené linky z galbana. Mechově zelené, hebké galbanum je to, co dává vůni hloubku a nostalgický nádech vzpomínek na “staré dobré časy”.
Warszawa je brilantní kompozice bohatá na složky, které se do sebe slévají a navzájem doplňují v harmonických akordech působících na přímo na centrum emocí.
Autorovi vůně, zkušenému parfumérovi Antoine Lie se podařilo opět bezezbytku naplnit koncept celé značky. Noblesa a elegance, luxus a kvalita, to je od počátku hlavní strategie značky Puredistance, kterou Warszawa rozhodně splňuje.
Když jsem před ohlášením této vůně zjistila, že autorem bude opět Antoine Lie (vytvořil už několik velmi úspěšných vůní značky), zajásala jsem. Protože, popravdě, se mi předchozí Sheiduna, jejíž autorkou je Cécile Zarokian (nic proti této krásné a nadané parfumérce) a která je až po vrch nacpaná ambroxany, jevila jako úkrok stranou od této jinak kompaktně držené linie elegantních a nadčasových vůní.
Ale uvidíme. Protože nejnovější vůně Puredistance, s názvem Rubikona, je opět dílem Cécile Zarokian a já jsem fakt zvědavá, jak se jí tentokrát povedlo dostát vysokým standardům značky.
Znáte Warszawu? A Varšavu? A už jste zkusili novinku Rubikona? Jestli ano, napište mi, jaké jsou vaše dojmy.
