• REMINISCENCE: do-ré (coconut marzipan), mi-fa (slightly caramel marshmallow)

Březen 2011 – recenze Reminiscence
Proč obě najednou?
a.    Jsou to sestry
b.    Obě byly kandidátkama na můj vanilkový holy grail

• REMINISCENCE: do-ré (kokosový marcipán)

Marcipán. Beznadějný marcipán z hořkých mandlí a kvalitního vanilkového (etylvanilínového) cukru. Po 10 minutách se vyvalí vlna proslazeného kokosu. Hezky zřetelný  heliotrop, jako jemná vanilková omáčka vedle základní řvavé vanilky. Siláž jako hrom!
Je to taková síla, že zastínila i tonku, která začala vykukovat nesměle teprve teď na konci a dává vůni takový lehce karamelový tón (teda já vlastně nevím, jestli je už konec, protože to sálá už třetí hodinu). Žádné pačuli! Stopy pižma. Opulentní.

Zdroj: Reminiscence Paris

To je všechno, já nevím, co víc napsat, ta vůně je celkem lineární, rozvíjí se (4,5 hodiny!!!) jen v rámci těch popsaných ingrediencí, přičemž furt voní jako mandlová cukrovinka, sladká, strašně sladká, ale ne lepkavá. Je to moc krásné, má to krásný flakon s mašličkou, kupte si to. Holly grail to není, i když na něj chvíli kandidoval; na to je příliš kokosová, ale snídat by se to dalo.

• REMINISCENCE: mi-fa (lehce karamelový maršmeloun)

To “lehce karamelový” v nadpisu píšu jako výtku. Měl to být marcipán a marshmallow, chtěla jsem, aby to vonělo jako stánek s cukrovou vatou a on je to spíš vozíček se žužu a mandlemi v cukru a Fialkami v celofánu. Holly grail mi to určitě nenahradí, ale celkem si užívám: druhá opravdová gurmánka!
Základem je plný náklaďák vanilky, pak ještě míchačka vanilky a pak ještě lopata vanilky a navrch trochu vanilky. Do toho sladké mandle, pražené v červeném cukru (to je ten karamelový závan), asi tak dva a půl vagonu. Je to zpracované do mléčně neprůhledné bílé hmoty, řekla bych do vaječných bílků (ty jsou součástí marshmallow, ale samy o sobě mají divný pach, tak vás nechci mást); prostě vůně je hustá, tuhá, pěnová, jako ten marshmallow (zapomeňte na krotké vanilečky YSL Cinema atp.) Se záměrem rozbít jednotvárnost přidali asi jeden větší květinářský vozíček pomerančových kvítků a štávu z kila sladkých mandarinek. Neměli to dělat; pomerančovníky si nesedí s vanilkami, asi špatně vybraný odstín; celou dobu z vanilkové harmonie vyčnívají a vyrušují. Podobně je udělaná Perla/FARMACIA SS. ANNUNZIATA, ovoce je úplně mimochodné s květinami.

Zdroj: Reminiscence Paris

Moc se nevyvíjí, což jsem vlastně ani neočekávala, když je vanilka ve všech třech vrstvách, tak se tam nemá co kam posunovat, no to je nakonec dobře, protože kouzlo téhle vůně je právě v tom, že padnete hubou do hromady sladkostí a válíte se v nich.
Přítomný karamel ani náhodou nepřipomíná tu přepálenou hořící věc z různých podivných flakonů ověšených kovovým brněním, které se dají sehnat v Sephoře. Je to lahodný, lehce roztopený ještě teplý cukr s máslem, vlastně máslová karamela; ne ta křemičitá hrouda přilepená k pánvi, co se dává do Angela, Aliena nebo Lolity.
Po 3 hodinách: Žádná změna, kromě pochopitelného zeslábnutí. Obnovovala bych postřik tak po 2-2,5 hodině a dokážu si představit tohle nosit celý den přesně v takovém počasí, jako je dnes (pošmourný, deštivý jarní den, teplota kus nad nulou, kus pod deseti). Pěkné.

Jestli musím nosit gurmánky Reminiscence, tak v ničem jiném, než v koktejlkách z Paříže.

Dvě hodně podobné gurmánky, jako ze stejné formičky vyklopený vanilkový puding, pokaždé s jinou oblohou. Na talířku do-ré zasypaný kokosovou moučkou, tonkou a jako ozdoba mandle ve slupkách; mi-fa je ozdobená hromadou pravé domácí šlehačky, kvítky neroli a sladkými mandlemi.
Zítra: čtvrtá gurmánka z hudební stupnice