• Robert Piguet: Bandit (kožený Hogo Fogo )
září 2011
Svíravě zelený start a lehké tóny kůže. Velmi rychle pomíjí a ukazují se aldehydy ála Chanel No. 19 (tahle složka je i ve Futuru, asi se Piguetům líbila, tak ji nastrkali, kam se dalo – to je dobře, mně se taky líbí).
Vaccheta.
Po 5 minutách se přidává teplé dřevo, ale to všechno byla zatím jen předehra, po čtvrthodině je tady – suchá, teplá, aldehydová KŮŽE. A tak už to v podstatě zůstane.
Po 1 hodině: Divné! Super! Nakyslá kůže, jako čerstvě zpocená lidská pokožka (bez antiperspirantu), tak hořkokyselá, že vzbuzuje dojem perlivosti.
Po 3 hodinách: stále kvoká! Suchá, velmi suchá kůže, lehce dotčená zelení a kovové tóny.
Jasně, že je podobná Cabochardu; má totiž skoro stejné složení.
Proč se ty nejkrásnější vůně nedají nosit mezi lidi?
Příjemná vodička – právě, co jsem četla, tak to žádná vodička nebyla. Škoda.
Teď chce IFRA zakázat „treemoss“ a „oakmoss“ … za chvíli nám zbyde už jen to žrádlo. Jdu o příspěvek výš.
Oakmoss už je dávno mimo hru, ne?
Pravda, 2001 dostal zřejmě doživotí.
Pro mě zatím jedna z nejkrásnějších vůní. Nosím jen příležitostně. Když je vlhčí vzduch vylezou i ty kytky (hlavně růže). Cabochardu je podobný; ten ale na mě působí smutně, až pesimisticky. A určitě býval hezčí.
Mě Cabochard kdysi děsil (na zítra je nachystaná recenze z archivu – pro srovnání), dneska se mi zdá jako příjemná vodička. Ale je to jen změnou postoje, jednou jsem si ho vzala do práce, opatrně, a k mému překvapení ho všichni chválili…a večer už se mi líbil taky.