• Životopis německého Itala, který převrátil parfémový svět. EAU DE COLOGNE

• Jak náboženství, židobolševické hnutí a obchodní cechy zavinily, že vznikla kolínská

Kolín 17. století nebyl žádnou obchodní nebo průmyslovou metropolí; v zaostalém městě, svázaném středověkými konvencemi, nesměli podnikat protestanti ani Židi. Přistěhovalci nebyli přijímání do řemeslných cechů a bez členství v nich se nemohli samostatně živit ničím jiným, než obchodem nebo půjčováním peněz. Obchod, bankovnictví a lichva nejsou řemeslo.

Jenže bouřlivý rozvoj obchodních aktivit Holandska se světem a strategická poloha blízkého Kolína, říční brány do Evropy, hranice Francie na dosah, začaly zvyšovat význam Kolína. A tak, když se bratři Farinové rozhodli dobýt svět svým “francouzským zbožím”, zapíchla se špička tužky do glóbusu právě tady. Řemslo provozovat nesměli, ale jako katolíci měli povoleno podnikat, což byl jejich náskok před jinověrci. Starší Giovanni Battista Farina našel místo v bohaté čtvrti, které mu doporučil zkušený, vlivný a protřelý strýc z Maastrichtu, který hochy také v začátcích významně podporoval. V roce 1709 Giovanni Battista otevřel “francouzský krám”, a zatímco jeho mladší bratr se zatím toulal po světě, sbíral zkušenosti a kontakty a v hlavě rozvíjel myšlenku na vůni, která změní dějiny, nabízel vše, co barokní snob potřeboval a ocenil: hedvábí, zlaté a stříbrné blýskavé cetky, paruky, péra do drdolů…a zatím ještě nevěděl, že potřebuje taky KOLÍNSKOU.
(Ti bolševici jsou v nadpisu jen tak, aby to hezky znělo. Tady naštěstí nikdy do dějin nemluvili, jinak by z kolínské možná bylo to, co je dnes z Baťových závodů ve Zlíně).

• Něco nového, něco lehkého

Barokní snob se voněl skořicí, těžkým živočišným pižmem, santalovým olejem. Ingredience byly rozpuštěné v olejích, nebo jejich nosičem byl pudr. V kombinaci s hygienickými návyky, z dnešního pohledu katastrofálními (i když to není názor všech našich současníků, cestující z metra by mohli vyprávět), nikoho v podstatě nenapadlo vonět čistě, lehce, svěžě. Těžký parfém měl za úkol zakrýt tělesný pach, mýt se nebylo zdravé. A to doslova: v městech bez kanalizace a skládkami odpadu v každé ulici byla jakákoliv voda kontaminovaná; kdo se chtěl vyhnout moru, choleře a jiným infekcím, vodě se přísně vyhýbal.
Na druhou stranu se začaly objevovat kompozice složek rostlinného i živočišného původu v lihu. Světlo světa spatřila Eau de Hongrie, parfém maďarské královny Elizabety, bazalka a bergamot v lihu. Maďarská voda se považuje za první moderní parfém (ingredience v lihu), přestože královně původně sloužila jako vnitřní vitalizátor (80% lihu? Ouuu…). Vznikla totiž z tzv. Aqua vitae: lék, který vyráběli mnichové v klášterech,  extrakty bylin v koncentrovaném lihu (znáte “švédské kapky”? Ano, to je pravá Aqua vitae). Jedině mniši měli technologie na výrobu jemného lihu z těžkých vín. Mnichové a rodiny italských parfumérů, také Farinové. Obohacení bylinkových roztoků o silně aromatické byliny dalo vzniknou skupině silně vonících vod, které už nebyly určeny jen k pití: Aqua mirabilis. Běžný název vůně se pak odvozoval od toho, kde parfém vznikl nebo odkud pocházely ingredience: Eau de Hongrie, Eau de Barbados. Takže to, že parfém, který brzo vznikne v Kolíně, se bude jmenovat Eau de Cologne bylo víc než logické. Přestože je ztělesněním rána v Itálii.
A to už se blíží ku Kolínu Johann Maria Farina. Svému staršímu bratrovi z cest píše o „printemps italienne“, vůni citronů, pomerančů, bergamotu a levandule. Jako enfant terrible mu bylo rodinnou radou doporučeno, ať se zklidní u staršího bratra v Kolíně. Supernos se zklidnil a v roce 1714 ztělesnil svůj sen o italském ránu na pultech francouzského obchodu.

Bratři perfektně zvládli marketing a nikdo ze zákazníků drahého obchodu neunikl jeho zkoušce.  Eau de Cologne se stala mezi kolínskou šlechtou okamžitě hitem. To bylo přesně to, co jim chybělo. Čerstvý vzduch do zatuchlého baroka.
 

• Francouzské jméno kolínského občana narozeného v Itálii

Narodil se jako Giovanni Maria Farina. Přestěhování do německy mluvícího města a snaha přiblížit se zákazníkům ho stála změnu iniciál: Johann Maria. Ve chvíli, kdy si uvědomil, že potenciál vůně je ve vysoké společnosti obrovský a rozhodl se vtisknout vůni nejen svůj rukopis a svoje jméno, už uvažoval marketingově: vysoká politika a móda se dělá ve Versailles. Jazykem šlechty je francouzština. Co je francouzské, je vznešené. A tak se pokřtil potřetí a vznikla skvělá obchodní značka: JEAN MARIE FARINA. Tímto jménem byla pojmenována továrna na parfémy, nejstarší na světě a dodnes funkční. Ale můžete se setkat i s anglickou verzí anebo s latinským přepisem Johannes. Co po jméně, když růže pořád voní jako růže…

Pokračování v sobotu. Zítra si můžete přečíst Deradovu recenzi na Eau de Cologne, tu pravou, kolínskou Farina a další den moji na ruskou kůži, tu pravou Cuir de Russie. Myslím, že se vám s ní bude líp číst o tom, jak Jean Marie vybíral ingredience a co udělal pro to, aby Eau de Cologne voněla i letos stejně, jako v roce 1873, 1912 nebo 1989.