• KILIAN: Smoke for the Soul (ubalte si jointa z máty)

Mezi řečí jsem se Mirce zmínila, co mám nachystané na testování, což vyvolalo diskusi asi o tomto obsahu: “Ty teď testuješ sirupy? Podívej se na Fragrantiku, má to absolutně negativní hodnocení od fanoušků, je to prostě dobré.” Je. Skvělé. Smoke for the Soul. Na rozdíl od zbytku loni uvedené kuřácké  kolekce – ty jsou opravdu sirupovité (i když v Light my fire je docela hezký mandlový med).

Překvapení, které vůbec nesedí s názvem, ani s barvou flakonu po prvním stříknutí: otevření papírového pytlíku s letošní sušenou mátou a estragonem. Silná a věrohodná bylinková vůně, kuchyňsky štiplavé (blízko pepři), intenzívní, dusivě prachové zlomky listů bylin. Známé, povědomé, nádherné. Jestli to má mít něco společného s kouřením, tak tohle může být drobení suchých listů do papírku (ale kdo hulí mátu?)

Po pěti minutách se přidá pikantní sušená kůra mandarinky, která krásně konvenuje s prlivostí máty a hořkostí estragonu. Vůně je pořád intenzívně suše bylinková, to je její hlavní téma a to tak zůstane až do konce, abyste věděli.

Po další čtvrthodince se vytratí jakékoliv něžné složky, které se na začátku daly najít ve stopových množstvích (sladkost mandarinky, teplost koření) a vytvoří se hlavní proud složený z jednoduché kombinace sušené máty a citrónu.

Po hodině balení asi Kilianovi došel matroš, protože se najednou objeví zelený vyhřátý tymián: citron se tak hezky sloučil s mátou až mi dokázali vnuknout ten moment, když přejedete po polštářku citronového tymiánu na vyhřáté skalce a pak si k ruce přičichnete. Vlastně nemusíte moc zblízka, intenzita parfému je ohromující.

Úplně jednoduchá vůně, jejíž kouzlo se skrývá ve dvou věcech: kvalita máty, která je filigránsky (Ellenovsky, chce se říct) vyčištěná u usušená, zbavená veškeré zemitosti a kopřivovosti. Zůstal jen ten pocit suchého lístku máty. Dokonalé. A druhé kouzlo: intenzita. Bylinkovo-citrusové vůně jsou z obvykle složené z prchavých složek, okouzlí na začátku a po hodině není o čem mluvit. Niche-parfuméři se naučili citrusový orgasmus prodlužovat na hodiny, ale taky je to poměrně vzácný úkaz, asi nákladnost technologie či ingrediencí. Smoke for the Soul / Kilian tady tenhle trik vybalil v nevídané míře – 12 hodin intenzivního sálání. Ješte po 20 hodinách ji lehounce na ruce cítím.

ALE: někdy v momentě, kdy se vůně začne měnit v zeleň, se začne objevovat Timbuktu. Jojo, myslím Timbuktu od L´Artisana. Kilian už taky objevil cypriol, je to jasné. Proto jsem taky od začátku měla dojem toho papírového pytlíku na bylinky. A to mám ráda, cypriol, vůně suchého papíru, je poměrně nová a moderní složka, těší mne, že se objevuje víc a víc a čeká nás doba cypriolová, snad konečně vytlačí oud. Oproti Timbuktu je Smoke for the Soul mnohem jednodušší, prostější ve složení i vývoji; na druhou stranu nabízí skvělou sušenou mátu v ohromující intenzitě a výdrži, což u akvarelového L´Artisana nemůžeme očekávat.

Smoke for the soul / Kilian je nádherná vůně, zcela proti kilianovským pravidlům. Myslím, že lidem, kteří nosí typické Kiliany, se tohle nikdy nemůže zalíbit – tím si taky vysvětluju to poměrně špatné hodnocení na Fragrantice, i divné komentáře. Je jasné, že když se celý rok voníte marmeládou, tak citonový mentol nemůže dopadnout dobře. Kilian nabízí tuhle kolekci v tradičním černém flakonu a v plechové krabičce, která má být “jako na kouření”, ale mně připomíná rádoby luxusní kovové krabičky na vizitky podnikatelů 90.let, patřilo to k bontonu “fialové sako, bílé ponožky, vizitky ve vlnitém plechu”. Ale je to jedno, stejně bych si tuhle vůni 50ml za 215€ nekoupila. Ale kdyby mne něco oslnilo, což Smoke for the soul nedokázala, i když se mi hodně líbí, tak je dostupná i v jednoduchém refillu, za lidštější cenu 50ml za 100€. To už je jen dvakrát tolik, co jsem ochotná za vůni k běžnému nošení vybalit.

Ještě mám poznámku “ztraceno v překladu“: na Fragrantice uvádějí jako složku matté; na Kilianových stránkách taková složka uvedená není. Matté většina čtenářů Fragrantiky odškrtne, že ji necítí. Já si myslím, že ten, kdo tam složku přidal, neměl na mysli matté indické, ale prostě obyčejný, Slovany s pohanskými kořeny ceněný, obyčejný BYLINKOVÝ ČAJ. Vzhledem k tomu, že bylinky (drogy) jsou mimo náš okruh považovány za kouzla, alchymii, aromaterapii, medicínu, myslím, že došlo k tomuto zmatení (ostatně slovanští majitelé Fragrantiky určitě bylinkovými čaji byli napájeni od prdíků až po nešťastnou lásku). BTW: víte, že “Dětský čaj” je český vynález, který je dosud např. ve Francii neobjevená marketingová niche větev? V zemích, kde se tradičně pijí sladké limonády, šťáva z ovoce nebo drahá balená voda, dětský čaj neznají. Klidně ho berte na své cesty do světa jako dar – typickou českou specialitu.