Dnes obtížně sehnatelný Navegar je mým oblíbencem už dlouho. A to se mi zpočátku nelíbil! Když jsem před lety objevil Madeleine a s ní i kouzelný svět Artisana, legendární prodavač Vlado mi tenkrát Navegar určil jako “mou” vůni. Mé tehdejší nezkušené a blbé já ještě netušilo nic o Vladově geniální schopnosti přiřazovat parfémy konkrétním osobnostem, a tak jsem Navegaru nevěnoval pozornost a dožadoval se L’Eau du Navigateur. Nad tím ubohý Vlado spráskl ruce, že se ke mně L’Eau du Navigateur vůbec nehodí a je pro staršího chlapa a až po letech vyšlo najevo, že má pravdu: Navegar jsem si zamiloval tak, že dnes patří k několika málo vůním, u kterých mi jeden flakon nestačí, zatímco L’Eau du Navigateur se ukázal být s mou kůží neslučitelným.
Poté, co jsem k Navegaru našel cestu, jsem ho dlouhou dobu vnímal jako kadidlovou kolínskou, jedinou svého druhu. Taky pro mě představoval – spolu s Mandragore – neodmyslitelnou součást každého léta. Dnes mám vůni načtenou trošku odlišně a navíc jsem zjistil, že báječně funguje i v chladnějším počasí. Navegar je chladivá, šedivá a zelená vůně rozdrcených stonků bylin s trpkou mízou. Ta šedivá stránka zase odkazuje ke kamennému prachu, jenž je ztvárněn téměř holograficky, jako šedivý oblak v lomu krátce po odstřelu. Pozoruhodně jsou tak v jedné vůni spojeny dohromady šťavnatost a suchost, aniž by to působilo výstředně. Vše naopak voní přirozeně, jako vůně vytvořená přírodou – pro mě známka opravdového parfumérského umu. Navegar není nijak zvlášť silný (viz mé starší přirovnání ke kolínské), ani nepředvádí nějaký zaznamenáníhodný vývoj. Obojí může znít jako výtka, ale opak je pravdou. Takové prostě jsou charakteristiky této vůně a bez nich by nebyla tím, čím je. Jako lehká průsvitná vůně s decentní prezencí a hořkými tóny je Navegar typickou prací Olivie Giacobetti. Ona sice vytvořila i pár silných vůní, ale vzdušnost patří k jejímu standardnímu rukopisu. Mou poličkou už prošlo mnoho jejích výtvorů a můžu prohlásit, že na co Olivia sáhne, to se jí povede. Její jméno je pro mě téměř vždy zárukou toho, že se mi vůně bude líbit a Navegar patří mezi moje nejoblíbenější.
Nákupem přes tyto odkazy podpoříte náš blog malou částkou, která nám pomáhá udržet kvalitu a nezávislost recenzí.
O autorce:
Romana Granátová je zakladatelka Frangipani.cz – nezávislého online magazínu o niche, indie a art parfémech, historii parfumerie a platformy pro recenze prémiové a niche antiage kosmetiky, fungujícího od roku 2011. Shromáždila okolo sebe tým autorů z české a slovenské parfémové komunity, se kterými publikovali více než 1500 článků a recenzí.Romana publikuje parfémové články a analýzy také v life style a odborných médiích a jako seniorní marketigový profesionál poskytuje poradenství pro parfémové a kosmetické značky.
Frangipani.cz je od roku 2015 stálým mediálním partnerem výstavy niche parfumerie Esxence Milano a od roku 2014 je trvale archivován v Národní knihovně České republiky díky vysoké úrovni odbornosti a kvalitě textů.
LinkedIn | Instagram
Ne, to byl určitě majitel, pan Rudić. Vlado už tam nepracuje.
A pana Rudiće se nemusíš bát, zapovídej se s ním o vůních a uvidíš, že je fajn 🙂
Vlado je ten vousatý, co na mě tak mračil při mé poslední návštěvě Madeleine?