• COMME des GARÇONS: Play Red, Green, Black (the bottle looks at me!)

Rychlovka recenze trojky limitek fakt podivné japonské značky COMME des GARÇONS – jen proto, že je teď výhodně ke koupi v UK e-shopu (příspěvek bude následovat, hned jakmile najdu odkaz, snad ještě dnes). Jinak bych si asi ještě tak dva roky rozmýšlela, jestli mi to voní. Protože v tom, jestli se mi to líbí, mám jasno: miluju úchylky a úchyláky!

Unisex. Všechny tři. Ani tak ne, že by to bylo “pro všechny”, ale spíš, že se nedokážu rozhodnou, kdo by to vlastně měl nosit. Ufo? Možná.

Červená: nejhorší vůně z tria, nejlepší flakon. Kam se hnete, tam po vás kouká, jako kněžna z obrazu na Buchlově nebo jako televize v hotelu Mandarin Oriental. Nesladké třešně s nesladkou skořicí. Já ovoce, obzvlášť třešně a rybíz, nerada, ale dokážu ocenit, když v něčem voní kvalitně, třeba La petite Robe noire/Guerlain. Nebo blbě, jako třeba v Burberry Brit Red. Tady voní prostě…úchylně. Kompot, který je namísto cukru oslazený hliníkem. Věrná vůně třešně s peckou. No, zkuste to. Je to JINÉ.
Zelená: jo, tak to můžu. Lehká kolínská, klasické složení, speciální efekty. Jestli jste ještě nikdy nejedli sladký citron, tak tady ho máte. Že nejedli? Já vlastně taky ne…divné, tak jak ho tam můžu nacházet? No, je tam. Spolu se suchou mátou a vůní ředkviček, to má být asi vetiver. Celkový dojem: citrusová colgne, která se vydala na cestu do lánu cukrové třtiny. Krásné, neobvyklé.

Černá: Senzace. Senzace, senzace, senzace. To je tak černý pepř, že černější pepř už existovat nemůže! Snad mi sem nevtrhnout nějací extrémisté, ale černá je dobrá! Předtavte si asi tohle: jste akční hrdina, který jde po stopě gangsterské organizace, pašující koření z Asie do Japonska. V Bangkoku konečně kápnete na jejich tajné překladiště, sledujete pašeráky až do sídla big bosse Jackieho Chana, schováváte se za pytli s čajem a najednou vás lapne zezadu za límec obrovská tlapa největšího gangstera s tváří poznamenanou neštovicemi a mozkem poznamenaným matčiným kouřením hašiše a otěhotněním v ranném dětství. A začne mučeníčko! Snaží se z vás vymlátit, pro koho pracujete. Nejprve do černého pepře, který zrovna přivezli z pralesa, je čerctvě sklizený, kuličky mají zvrásněný povrch, a ta obrovská gorila s vámi smýkne a hlavu vám vrazí rovnou do rozvázaného pytle! Máte ještě nos? Ohledejte si ho, protože jedeme dál, ty padocuhu, přiznej se, prásk s tebou do mletého růžového pepře, pepřový prach víří ve vzduchu všude kolem, všichni kýchají, ale vy nemůžete, protože už vás opouští dráždivost čichových budněk. Cítíte pořád tu první černou ránu. Jackie se na chvíli uklidnil, zapálil si doutníček, což je trchu nebezpečné več skladě plném suchých semen, ale pro váš nos je kouř jako pohlazení, taková malá odměna před dalším kolem…nemáš pořád dost? Infúze mletých feferonek o pálivosti 60 tříkačkou přes nosní dírky rovnou do mozku!  Najednou poplach, zdálky policejní houkačky, banditi zdrhají…vy ležíte na zemi, šťastný, že to skončilo, ale zároveň ve spancíh bublá krev vybuzená adrenalinem z mezního zážitku. A zatím se uklidňujete, vlže na zemi, vrací se vám čich a doléhá k vám vůně zeleného čaje a chladný mořský vánek, kde se bere v Bangkoku, s vůní chaluh. Ve dveřích se objevují zachránci, vy se zvedáte a krytý pytli s čajem zdrháte, abyste dohnali svoje tyrany a nechali si zase nandat nakládačku, protože to bylo krásné, bolestně krásné…asi máte Stokholmský syndrom.

Abyste viděli, co jim tak asi můžete, koukněte do galerie. To prostě jdete jen tak se podívat na web a jejich produkty a tam na vás spadne trochu chaos, nesrozumitelnost, neuchopitelnost, zmatek, deprese…a táhne vás to hlouběji a hlouběji do minulosti a střev, takže si začnete klást existencialistické otázky: “Stojí mi ty blbé voňavky vlastně za tohle?” Jó!!

Zdroj všech obrázků: COMME des GARÇONS