Couquillete Paris: Tan Tan (Toskánská půda)

Pátá ze šesti ohlášených vůní Rosy a Elise. Jejich první čtyřka mne nadchla. Přestože jsem toužila podle složení po cukrkandlové Sulmoně, nakonec můj nos zaujala zářivě trpce zelená Sumatera a srdéčko si odnesl temný hašišový Herat.  Kvarteto uzavírá tuberózová Moramanga a sada mi přišla tak komplexní, že jsem si nedokázala představit, že by se v ní mohlo objevit něco odlišného. A vsaďte se, že jo!

Tan Tan je přístav v Maroku a ve stejnojmenné vůni máte najit všechno, co africké město na břehu Atlantiku nabízí: moře, koření, cedry a fíky Středomořských ostrovů, které míjely lodi z Itálie, písek a suchý vítr z pouště. Ano. Když se budu hodně snažit, tak to tam najdu. Ale dokud jsem legendu neznala, byl pro mne Tan Tan jedinou krásnou věcí: cedrovou skříňkou na šití z babiččiny půdy.

Cedr krabice, prach ze starého hedvábí vířící ve slunečním světle střešního okna, kov rezavějícího šlapacího šicího stroje s oloupaným lakem, olej na koženém řemeni stroje.

A něco, co se sem dere zvenku: vůně fíkových listů, rozmlácených o otevřené okno, jak jimi větřík mlátí o otevřený světlík. A jehličí, jehličí, jehličí z nedalekého háje.  Okno otevřela moje italská babička ze sluncem hýčkaného Toskánska.

Začátek je nesmírně pichlavý a tmavozelený, jako rozemnuté jehličí jalovce, jako zuby rozdrcená čerstvá jalovčinka. Je tak ostrý a překvapivý, že je až šokující. Chlap! Babička měla ve skříni na půdě schovaného milence!  To je první fáze, která se potupně během půlhodiny prolíná do té staré půdy s fíkovníkem, kde už víceméně zůstane.

Druhá část je o prašný, trpký, šedozelený mrak. Nerozumím barvě flakonu: já v něm z moře nemám nic. Moje babička bydlí v Pratu, odtud je k moři daleko. Ve vůni jsou zřetelné slané tóny, ale ne mořské; je to sůl z dolu nebo růžová z hor. Od suchého cedrovém základu se odráží leskle, studeně  kovové, řezavé tóny a surová kůže. Když se soustředím, cítím i suchý kokos; ne bílou kopru, ale vysušenou, vydlabanou skořápku, drsnou , s vláknitým povrchem. Suché, prachové, brutální.  Kdyby šla vůně pohladit, tak z téhle bych měla poškrábanou dlaň. Na hedvábném šátku by mi zatrhla stovky malinkých oček.

Tan Tan je bezohledný, dělá si co chce a je mu úplně jedno, co si o něm myslí ostatní; někdo rovnou prohlásil, že smrdím starou půdou; někdo říkal, že jsem cítit chlapem; a fetišisti, jako já, se zasnili. Mně se Tan Tan líbí nesmírně. Zjistila jsem, že tak, jak mi sedí parfumérky, u kterých má dospělost a potrhlost přesně tu správnou míru, tak mi sedí jejich vůně. To nejsou žádné Nanynky, které dávají do vůniček svoje srdíčko. Ani vypočítavé byznysmenky s vymyšlenými legendami. Ani nudící se manželky, které cítí frustraci z nedostatku seberealizace a za podpory externího kapitálu se vrhají na vůně. Jsou to velké holky, které už vědí, co chtějí, a co chtějí, to taky udělají. Souzním! Jak já se nemůžu dočkat šestého překvapení!

Tan Tan se už objevil v kolekci miniatur. Jestli chcete prožít pět různých a silných zážitků pro dospělé ženy, tady je příležitost.