• Esxence 2016 by Mirka: malí, ale šikovní (small but skillful)

O mých dvou parfémových vrcholech už jste se dočetli v recenzi vůně L’Attesa od Masque Milano. Ale to samozřejmě není zdaleka všechno, co jsem si z výstavy odnesla, doslova i přeneseně. Těch zážitků a vjemů je celá hromada, ale už jsem si to v hlavě trochu utřídila a jsem tu zpět se slíbenými parfémovými objevy.

Esxence zvenku – celé je to v podzemí (foto: oficiální materiály Esxence)

… a zevnitř (foto: oficiální materiály Esxence)

Nebyli bychom to my, kdybychom nezahájili výstavu aperitivem, přesto, že se musí od vchodu projít celou výstavní halou až na druhý konec. Systém občerstvení na výstavě je typicky italský. Jeden laxní Ital u pokladny, kde si napřed musíte vystát frontu a zakoupit pokladní bloček s nímž si pak jdete vystát další frontu na zakoupené občerstvení ke dvěma laxním Italům. A výsledkem je aperitivo v kelímku.

foto: Romana

Asi proto, že jsme se tak hnali za aperitivem, jsme ten první den minuli nenápadný stánek Osmotheque, jeden z vrcholů o němž jsem již psala.
Jinak jsem se ale už poučila, že je dobré si na Esxenci všímat spíš těch méně nápadných stánků s nevelkým portfoliem. Ona tu tak nějak platí nepřímá úměra, čím větší, honosnější prezentace, třpytivější dekorace a větší množství načančaných flakonů, tím nudnější obsah najdete uvnitř.
Přesně jak napsala Romana – drama bez obsahu. Tyhle značky se možná někdy tváří francouzsky nebo italsky, ale vycítíte za nimi rubly/rijály.

UNUM: nahatý umělec

Zaměření na ty malé, nenápadné expozice je i tak trochu objevitelská hra. A to já můžu. Jsou to většinou úplně nové značky, nebo ty, které se snaží dostat do nějaké větší distributorské sítě. Ještě o nich nikdo neví a může se v nich skrývat poklad.
Tak jsem vlastně objevila loni UNUM, dnes už zavedenou, úspěšnou značku. Od té doby sleduji na facebooku čím dál svlečenější fotky pana majitele. Má zajímavé tetování po celém těle a bezchybnou vánočku na břiše.

Excentrický Filippo Sorcinelli byl sice oblečený, ale ani tentokrát nezklamal a ve stánku (obaleném bublinkovou folií a vlnitou lepenkou) představil dva nové kousky (zabalené do vlnité lepenky a bublinek). Holt umění a drama, jak píše Romana.
Nicméně zde oprávněné. Myslím, že než se u Guerlainů pustili do své noname Mon Exclusif, měli se poradit s Filippem, o tom, jak se dělá gurmánská fougere. Novinka UNUM ennui-noir totiž imho přijde do učebnic jako její prototyp.
Druhá novinka je neméně dobrá vetiverovka Symphonie-Passion.

Coolife: trocha duchovna snad nezabije ani mě

Jakmile slyším nebo čtu zaklínadla typu “čakry, homeopatika, meditace, duše, osud, bůh…”, utíkám, vypínám, nebo se přinejmenším tvářím hodně kysele. Ano, jsem přízemní, pragmatický ateista a bůh mě za to jednou potrestá. Ale do té doby jsem ochotná tyhle hefty poslouchat jen za předpokladu, že to pěkně voní. A u stánku Coolife  to vonělo.
Dvě dámy vlastnící fotografické studio, Carole Beupre a Pauline Rochas (ano, z té rodiny Rochas), se rozhodly obohatit svět o vůně podle sedmi čaker. Na světě jsou zatím čtyři a mě zaujal skvostný pomerančový květ ve dvojce, tedy v Le Deuxième Parfum. Takový umí málokdo, třeba Thierry Wasser a nebo, v tomto případě, Patricia Choux.

Dvojka se týká sakrální čakry, někdy taky udávané jako sexuální… že by to bylo tím?

Affinessence: povedený projekt

Pro mě tak trochu nečitelná značka, zřejmě z rodu projektů. Čirou náhodou jsme s Romanou zabrzdily u jejich pultíku a dostala nás zjevná kvalita složek. U vůně Santal Basmati se paní dušovala, že to je opravdu, ale opravdu mysorský santal. Uvidíme, podrobíme hlubšímu průzkumu. Každopádně to voní velmi dobře, stejně jako Iris-Cedre. Na ostravském arome-srazu jsem myslela, že ohromím kosatcem od Masque, ale větší úspěch slavil kosatec od Affinessence.

Flakony Affinessence měly roztomilé ponožky

Gabriella Chieffo: ragú, fíky a rty Angeliny Jolie

Na krásné Italce Gabrielle Chieffo vás zaujmou ze všeho nejdříve rty, proti kterým se Angelina Jolie může jít schovat. Pak hned její vůně. Jsou totiž zvláštní a ano, já vím, už několikrát jsem slibovala recenze a už se na nich fakt pracuje.
Na fíkové novince Maisia, kterou letos představila, pracoval Luca Maffei a tohle jméno si zapamatujte. Dělal krom jiných i L’Atessa pro Masque. Je hodně mladý a hodně talentovaný.

La Manufacture: poctivé kolínské a porcelán z Limoges

Že existuje proslulá porcelánka v Limoges jsem se dozvěděla až když se do Limoges chystala dcera na výměnný pobyt. A čtrnáct dní na to nás s Romanou na Esxenci zaujal stánek, jehož jedinou výzdobou byla velká váza s citrusy. Jinou ani nepotřeboval, protože klasicky čisté linie flakonů i nálepek a porcelánové obaly svíček, pocházející právě z Limoges, francouzské značky La Manufacture jsou ozdobou samy o sobě.
Na sympatickém majiteli, Brunovi Truchon Bartèsovi, který nám oděn v zástěře, snášel papírky, bylo vidět, že tím žije. A na výsledku je to znát.

Anatole Lebreton: jednou taky něco umícháme!

Last, but not least: ten nejnejnenápadnější stánek sestávající z pultíku, dřevěného stojánku, peří, čtyř flakonů a na nic si nehrajícího sympatického plešatého chlapíka, skrýval poklad. Anatole Lebreton není žádné drama, ale poctivá práce vonící zašlými časy. A nejlepší na Anatolovi je, že je bývalý bloger. To je výzva!
Anatoleho už objevili – jeho vůně už mají své místo v butiku Jovoy, což se nepodaří každému. Na mě, po večerní burze vzorků, zbyly dva: kosatcová Incarnata a úderná tuberóza L’Eau Scandaleuse. Recenzi si zaslouží všechny, tak třeba se s R + R dokopeme k nějaké společné. A jednou třeba vznikne i nějaká Eau de Frangipani!

Kam se niche ubírá?

Stihli jsme toho víc, ale něco nechám i Romaně a De … sakra Radovanovi (já si nezvyknu).  Třeba taková fialka od Baruti, brutální Latex od UER MI, šampaňským značně obveselené dámy u Mendittorosy a jejich nová Nettuno… Zážitků hromada, dobrých vůní ještě víc, o budoucnost niche bych se nebála.
Celkové dojmy jsme vlastně ani po výstavě moc nestihli prodiskutovat, tak jsem zvědavá co na to Romana a Radovan, ale já to vidím asi tak:

• Odlehčení: dá se vysledovat celkové odlehčení vůní. Posun od orientálních hutných dryjáků k lehčím toaletkám a kolínským.
• Oud konečně na ústupu: takže zakládat nové značky typu House fo Oud mi přijde jako jít s křížkem po funuse, ale kdoví. Araby asi oud neomrzí nikdy.
• Návrat květin: romantické lehké i velké a opulentní květinovky, kytky kam se podíváš: tuberóza, hyacinty, narcisy…. a kosatec, kosatec, KOSATEC!
• Přiznaná syntetika: zdánlivě proti květinovému trendu stojí syntetika bez skrupulí. Pryč jsou časy pokoutního přidávání syntetických složek. Teď už se toho parfuméři nebojí, syntetika vládne obalům i obsahu a my se taky nebojíme.

Příště už se podíváme podrobněji na některou z vyjmenovaných značek, tak zůstaňte s námi.