• HERMÈS Hermèssence: Muguet Porcelaine (kam zabloudila konvalinka)

Hned dvě překvapení mi přinesla letošní Hermessence: volba banálního tématu a že ji opět dělal stále nekončící Jean-Claude Ellena. Tělo MUGUET PORCELAINE, konvalinek, mne potom ale nepřekvapilo. Už u poslední vůně ze zahrady Mons. Li, jsem Ellenu podezírala, že mu jde o čistou exhibici vlastního potěšení z dostupnosti nesmírných zdrojů surovin, neomezeného rozpočtu a nejmodernějších technologií. A konvalinky mi ten dojem potvrdily: Ellena je Bůh, ale posadil se na nebe sám a dělá si co chce, s pověstnou boží poťouchlostí. Lidem zůstává víra, ale už se objevují první pochybovači i ateisti. Jako já.
Edit: mne to tak rozčílilo, tyhle konvaliny, že vůbec nejsem schopná po sobě udělat faktickou korekturu, tak prosím promiňte případnou zmatenost následujícího textu. Doufám, že mi Mirka pak do komentářů nenapíše její obvyklé kritické “Co piješ?”.

Zvědavost mi nedala spát, když jsem se dočetla o porcelánových konvalinkách. Nevyhledávám je, při celodenním nošení mne jejich výrazná sladkost a charakteristický nepostradatelný tón shnilých zelených lístků brzy začne obtěžovat, ale mám je ráda a velmi ráda je zkouším. Tak mne napadlo, že JCE vezme pravé konvalinky a provede s nimi stejný slavný proces, jako s levandulí: rozloží je na molekuly, vyhodí páchnoucí indoly a zase to poskládá nazpátek do křištálově čisté essence a přidá k tomu nějakou složku, aby se neřeklo, že nebyla odvedena parfumérská práce. Že by ta složka mohla být studené prádlové pižmo, kvůli obhajobě porcelánové bělosti. A takovou éterickou konvalinku já bych strašně ráda nosila.

Porcelán se ale evidentně vztahuje jen ke vzhledu. Vůně není bělostná a není ani čisťounká. První dojem je: intenzívní konvalinková limonáda. Bílá květina plus žlutá limetka. Bohužel: bez indolů by konvalinka asi nebyla konvalinkou, takže jich tam podstatná část zůstala a jestli něco chybí, tak autentická zeleň lístků a kořeny. Ovšem vůbec není vypreparovaná do té míry, aby působila sterilně, jako ostatní Hermessence, což je důvod, proč jsou vyhledávané. Vlastně mne to až překvapilo, když jsem k ní poprvé čichla v butiku: opravdu kytka? Zde?

Z pohledu konvalinky jde o výjimečné spojení: s ostrou limetkou, která ji hodně posunuje k modernosti a civilnosti. Z pohledu citrusu ale nejde o nic nového: citron a kytka. NO-A? Když okolo mne prošla kamarádka, zaržála “Tady nádherně voní citron! Tys tu postavila nějaký osvěžovač?” JES! Osvěžovač v ceně malého televizoru! Je to zkrátka  civilní a běžně nositelná…svěženka. Tak. Nechtěla jsem, ale je to venku. Lehkost Muguet Porcelaine nepostrádá. Dá se nosit univerzálně. Bohužel, Ellenovižel, působí tolik běžně! Je téměř lineární, mění se jen intenzita sladkosti, a má slušnou výdrž, což my samozřejmě oceňujeme, když někdo umí udělat dlouhotrvající svěženku. Jenže při ceně, za kterou je dnes k mání, mám pocit, že mne při nákupu chytil revizor – užila jsem si stejně, jako ostatní cestující, jen jsem za to zaplatila Xkrát víc.

Nepochybuju, že to tak Ellena a Hermés chtěli. Možná po minulé náročné fantazijní kreaci Epice Marine (odkaz na recenzi) znamená Muguet Porcelaine návrat k nositelnosti a masám. Lidi mají rádi konkrétní témata vůní. Proč zrovna v exkluzívní linii Hermessence, těžko říct. Konvalinky jsou problematická kytka, zákazníky nepotáhne tak, jak by to bylo třeba s růží (tu už mají) nebo jasmínem (nemají) či magnolií (nemají). Možná šlo o ústupek nepostradatelnému Bohovi Ellenovi, ať si květinu zvolí sám a on sáhl po něčem ne úplně obvyklém. A povedla se mu, o to nic. Jako rozumějme si: pokud si k ní čichnu se zavřenýma očima, netuše, odkud a za kolik se vzala, budu nadšená. Když ji ale postavím do řady s esencí pepřovitosti Poivre Samarcand, paprikovou štavnatostí Paprika Brasil (recenze), orientálním vzdechem Ambre Narguilé (recenze) nebo třeba s mistrovsky vysušenou kůží Cuir d´Ange (recenze), tak mi tam neladí a měla by být v regále s cenovkou pro kolínské Hermes.

Možná je to odpověď na tu rozpačitou situaci okolo dvorního parfuméra: Hermessence byla tentokrát uvedena bez obvyklé pompy a napínání obecenstva, bez povídaček a rozhovorů v médiích. Prostě bylo z komerčního hlediska třeba doplnit i letos řadu a nic lepšího nebylo v šuplíku, nový nástupce parfumér nebo ohlášená parfumérka zatím nenaskočil a svět čeká, ale trh nečeká. Tak přemýšlím, jestli to s tím naším světem Bůh Ellena ještě myslí vážně, nebo si na nás dělá své rozmarné pokusy, levou rukou míchajíc kádinku a pravou založenou v nějaké napínavé knize o nedůležitosti vlivu vůně na dějiny světů.
Máte rádi konvalinky? A nosíte některou z Hermessencí?