• IFRA, EU a reformulace: změní se parfémový svět? (Část 1.)

Reformulace parfémů – proč? Určitě už jste se už setkali v souvislosti s parfémy se zkratkou IFRA a četli něco o restrikcích a o reformulacích parfémů v souvislosti s těmito restrikcemi. Co je IFRA? Proč existují nějaké restrikce? A co s tím má společného EU? Zkusme si to trochu rozebrat.

Vyhnu se obvyklé, široce rozšířené lamentaci parfémových blogerů na to proč se ořechy mohou svobodně prodávat, přesto, že je na ně alergických daleko vyšší procento lidí než na zakazované složky v parfémech, či proč EU nezakáže cigarety a alkohol, když mají bezesporu mnohem vyšší procento obětí, než parfémy a pokusím se to trochu zanalyzovat.
Přesto některé odpovědi nejspíš zůstanou schovány za čísly výročních zpráv.

A protože to není hezké čtení zkusím to vyvážit nějakými (doufám) hezkými fotkami z mé poličky.

Volba pro hnusné počasí: parfém, knížka. Flaška vína se do záběru nevešla.

Lamentace blogerů, až na výjimky, kloužou po povrchu. Mimo jiné i v tom, že tady nejde jen o nějaké mizivé procento alergiků, kterým by naskákala vyrážka. Mnohem více jde o jiné, horší dopady na zdraví, na životní prostředí a samozřejmě i o zachování přírodních zdrojů.

• Oficiální důvody restrikcí

Je podstatné si uvědomit, že restrikce vznikly jako reakce na obrovský rozmach využívání uměle vytvořených chemikálií. Apriori byly namířeny proti chemii, nikoli proti přírodním složkám. Přírodních sloučenin podléhajících restrikcím je daleko méně, než těch chemických, uměle vytvořených.

V rámci zachování objektivity je třeba si rovněž uvědomit, že omezení nejsou namířena výslovně proti parfémům, jak by se dalo vyčíst z mnoha parfémových blogů a fór. A nejde jen o nějaká často uváděná tři procenta lidí u kterých složky vyvolávají alergii. Mnoho z regulovaných chemikálií má rakovinotvorné účinky nebo přímý vliv na znečištění životního prostředí. A k nim se řadí bohužel i velmi mnoho esenciálních olejů, třeba i cedrový, borový a další. Například galaxolid (jedna z pižmových sloučenin) byl masivně používán k parfemaci pracích prostředků, což jsou obrovské objemy galaxolidu spláchnutého do odpadu, potažmo do životního prostředí. A dosud není známo, zda je vůbec biologicky odbouratelný.

Výzbroj na retro večer

Vůči těmto argumentům neobstojí jedna z nejoblíbenějších konspiračních teorií a sice ta, že IFRA omezení je způsob, jak firmy z velké šestky (6 největších společností vyrábějících aromachemikálie: Symrise, Givaudan, International Flavors & Fragrances, Firmenich a Takasago) tlačí na parfuméry aby odebírali jejich chemické výrobky. Tím by si totiž dělali do vlastního hnízda. Věnovali miliony na vývoj jak dokonalejších extrakcí přírodních sloučenin, tak i na vývoj chemických sloučenin, nyní omezených pravidly IFRA.

• Rozdíl mezi IFRA a EU

Především je velmi často zaměňována IFRA s EU. Ale je tu zásadní rozdíl. IFRA je samoregulační orgán založený samotnými společnostmi z oblasti parfumerie a kosmetiky a EU je .. EU.

Z toho plyne, že musí být rozdíl mezi IFRA doporučeními a EU nařízeními. Zatímco nařízení EU je zákon závazný pro všechny společnosti se sídlem v členských zemích EU, nebo dovážející do zemí EU, doporučení IFRA jsou závazná pouze pro členy IFRA. Je pravda, že členy IFRA je velké množství evropských parfumerů, ale řada dalších, nezávislých značek členy IFRA není.

• EU nařízení včera a dnes

Dosud (zhruba 10 let) směrnice EU zakazovaly, či omezovaly 30 vonných přísad oproti 90-ti přísadám zakazovaných IFRA. 4 parfémové přísady byly zakázány zcela, 26 dalších složek se dle nařízení EU muselo uvádět jako alergen na obalu, pokud obsažené množství překročí stanovený limit, což se u parfémů většinou pohybuje v řádu setin procenta. Jednou z těchto 26-ti je i často citovaný větvičník. Co z toho logicky vyplývá? Že parfém vyráběný a prodávaný v EU může obsahovat klidně i 100% větvičníku, pokud to je uvedeno na obalu!

• Proč teď parfuméři bijí na poplach?

Až dosud byla IFRA v restrikcích důslednější, včetně větvičníku, přesto se nic nedělo. A teď vznikají petice (parfumo.de), posílají se otevřené dopisy (Luc Gabriel, CEO z The Different Company) a média a blogeři šílí. Co se stalo?

• EU nařízení možná už zítra

V roce 2012 EU komise SCCP (Scientific Committee on Consumer Products) vydala zprávu, která zamíchala karty. Asi od roku 2009 komise pilně pracovala (o jejích kompetencích a profesionalitě se vedou spory, ale to mi nepřísluší hodnotit) a výsledkem je návrh na rozšíření stávajícího seznamu omezovaných látek na 89 a zákaz 3 složek.

Pozměňovací návrh EU tedy bezpodmínečně zakazuje tři látky. První je HICC (lyral), široce rozšířená syntetická molekula, která nahrazuje aroma konvalinek. Další dvě pak jsou atranol a chloratranol, molekuly obsažené nejen ve větvičníku, ale i ve stromovém mechu používaném jako náhrada větvičníku. Obě tyto složky jsou používané v parfémech pro bohatou zemitou vůni a velkou fixační schopnost. U dalších 89 látek je použití omezeno, někdy na stopové množství. Dopad by tato novela měla odhadem na 9000 parfémových vzorců, včetně Chanel No.5 a Miss Dior.

Výborný a na Muglera nějak málo divný … Mugler

Návrh měl být projednáván na konci roku 2014 a vstoupit v platnost od roku 2015. Nestalo se tak, oficiálně kvůli jakýmsi reorganizacím, neoficiálně si dovolím tipovat, že přece jen snad existuje nějaký tlak na to, aby k prosazení nařízení nedošlo. Nicméně hlasování bylo pouze odloženo a znovu by na něj mělo dojít někdy v první polovině tohoto roku.

Pořád ale, kromě těch tří zakázaných látek, jde o to, že omezené množství může být překročeno, pokud bude uvedeno na obalu, nebo nově i na webových stránkách s tím, že u výrobku bude uveden odkaz na tyto stránky. Ani teď se tedy, kromě větvičníku, nejedná o bezpodmínečné omezení!

Logicky tu vyvstává otázka

• proč byla dosud IFRA papežštější než papež EU? 

Proč dochází pod záštitou doporučení IFRA k drastickým reformulacím? A co je na členství v IFRA tak lákavého, že to parfuméři podstupují na úkor kvality svých výrobků? A jak IFRA reaguje na pozměňovací návrh EU?

Není to jednoduché čtení (ani psaní), takže abych vás neunudila, IFRA se podíváme na zoubek v druhém díle.

A pokud vás problém EU restrikcí nenechává chladnými, jedna z možností, jak se aspoň pokusit do toho zasáhnout, je petice za záchranu parfémů jako kulturního dědictví.

Další díl na téma “reformulace parfémů” ČTĚTE ZDE.

Zdroje: graindemusc.blogspot.co.nz, perfumeshrine.blogspot.dk, www.basenotes.net, ec.europa.eu, eur-lex.europa.eu