LALIQUE: Satine (vanilkové opojení low-end) + štítová malba v reklamě

Hledání mého vanilkového svatého grálu mne občas zavede do končin, kam bych jinak nezabrousila. Zrovna jsem přehrabovala spodní regál v jedné niche parfumerii v Bologni, když se dovnitř přihnala hlučná velká voda v křiváku, kožených gatích a super-high jehlách, asi kamarádka prodavačky, hlubokým chlapským hlasem houkla “já se navoním” a zlila se nejblíže postavenou lahvičkou ve tvaru mušle a vypařila se. Ta ženská, ne ta vůně – ta naplnila prostor krásnou, nekomplikovanou vanilkou s heliotropem. “Nekomplikovaná” je eufemismus, těžko to popsat: prostě vanilka, kterou najdete obvykle v kvalitním main-streamu, ale v art parfumerii se moc nevyskytuje, protože tam si hraje vanilka obvykle na nějakou vyhraněnou osobnost.

Satine je osobnost vlastně taky; jakmile se zabouchlo Brano za italskou kráskou, oblak, který se rozlil po místnosti, mne zvedl z podlahy a přiměl se jít podívat, odkud se line. Nějak mi nedošlo spojení, že by to maskulinní stvoření (zkrátka: ta baba vypadala jak transka v průvodu) sáhlo zrovna po něčem tak něžném, i co do vzhledu. Ale ona měla mimo černě tetovaných linek rtů a obočí i úplně černé brýle, možné neviděla. Zmateně jsem se rozhlížela a nasávala; prodavačka si toho asi všimla a vzorek mi pak přihodila k nákupu. Doma mi teprve došlo, že to byl “efekt Satine”; když krásná a něžná prostitutka Satine prošla prostorem, zvedalo to lidi ze židlí otáčelo jim to hlavama. Jen jsem si ho prostě nespojila s tím chlápkem s prsama, přestože si Satin představuju jako Nicole Kidman a ta už se taky pomaličku začíná podobat starému Indiánovi Kamenná tvář.
Satine je trojfázová vůně:
Fáze 1.
Začátek je lahodná cukrová vanilka, vlahá a jasná, podepřená vzdušností heliotropu a gardénie. Okamžitě vtrhne do okolí a vesele zajásá: jsem tady!  Vystopujete pepř, který jí dává pikantnost a zabraňuje sladkosti přehoupnutí do fádnosti vanilkového pudinku. Vlastně mi začátek hodně připomíná Vanille-Tonka od Patricie Nicolai, jen místo citrusů je zde pepř. Asi půl hodiny, nejpěknější fáze.
Fáze 2.
Tonka získala na síle, kompozice celkově zhořkla, čímž se ještě víc přiblížila PdN. Ale zatímco ta je ponurá, Satine zůstává pořád veselá, líbezná. Jestli předtím směřovala k pudinku, teď nabrala cestu k něčemu hutnějšímu, k vanilkovému rohlíčku s mletýma mandlema. Nejgurmánštější fáze. Asi hodina.
Fáze 3.
Asi 10 minut voní jako YSL Cinéma a pak najednou šup, a vycmrndlá vanilečka bez obličeje. Nevadí, jen to chce přiživit!
Vysoce nositelná i mezi lidi bez vkusu (jako do práce a do tramvaje), lehce gurmánská, za přijatelné peníze, dostupná, efektní a dobrá značka – perfektní dárek pro mladou holku (jako jsem třeba já). Svatý grál vanilky to není, ale nepohrdám.

EdP a vzadu extrait
Zdroj: Lalique

• Kde to koupíte?

Satine je běžně dostupná v parfumeriích, nejlepší cena bývá na Notinu – TADY, kde mají značku Lalique často ve slevové akci.

• Ještě snesete dvě informace? Jak se vám líbí flakon?

Mně sám o sobě moc hezký nepřipadá. Co se mi na něm ale líbí hodně: jeho velkolepost. Je prostě výrazný, velký, taková láhev nemůže uchovávat jakési čuránky, to je jasné. Podívala jsem na tv commercial a tam je spojený flakon s roztočenou skládanou saténovou sukní a účesem dívky Satine (mmch. v tom spotu se mi líbí jen ten muž a jen do chvíle, než se usměje; vypadá totiž jako Jeremy Irons v tom nejlepším věku).
[youtube=http://youtu.be/lCBRSXnSQmE]
V minulosti ale už jeden takový flakon z dílny René Lalique vyšel. Vynálezce moderní zubní pasty na bázi sody a peroxidu vodíku Pierre-Alphonse Mussot založil svoji firmičku na výrobu zubní pasty, lihu a hygienických výrobků 1837 v Asnières. V roce 1860 zemřel a firmu zdědil jeho syn stejného jména. Co nás ale zajímá nejvíce, je jeho přezdívka Docteur Pierre. Na zdi jednoho z pařížských Haussmannových obchodních paláců se v roce 1894 objevila obrovská malba licousatého muže propagující značku.

Dentifrice Dr. Pierre – malba z 20. let 20. stol.; Versailles 2009
Zdroj:archeologue-overblog.fr

Když potomci doktora koncem 19. stletí pocítili nutkání bránit svoji značku proti konkurenci, rozhodli se pro úplně nový koncept reklamy. Pronajali si velké plochy městkých domů, štíty, boční stěny ve výši 3. – 4. patra, a připravili malbu, kterou nechali přenést na plochy. To byl druhý oříšek: co umístit? Jejich běžná reklama, umísťovaná v časopisech, novinách a na letácích, byla dnešním jazykem “produktová”. Upozorňovala ny výhody jednoho, konkrétního produktu.
Jenže díky tomu, že dědeček Pierre přenesl výrobu kosmetiky a zubních past z lékáren do továren a velkých laboratoří, vznikala překotně konkurence, levně vyráběla a inovovala produkty a bylo třeba zvolit jako komunikační předmět něco jiného, něco nového…nebo naopak něco starého. Všichni byli noví, buďme tedy staří, tradiční. Na reklamu použili tvář zakladatele firmy, poukázali na tradici firmy a vytvořili pro moderní reklamu osobu, maskota, nositele značky, stvořili pradědečka Mr. Proppera a založili tradici velkoplošné reklamy na městských zdech.
Předlohu připravil v roce 1894 slavný kreslíř Louis-Maurice Boutet de Monvel a zákazníky okamžitě zaujala. Jednak se jim líbila, přitahovala je, připomínala jim “zlaté časy”; jednak se jim zalíbila myšlenka nechat si zadarmo opravit dům. Tento šťastný krok se pokusili dědicové zopakovat v Paříži po válce. Nechali omalovat řadu zdí v Paříži a okolí a přestože firma už neměla dlouhý život před sebou, toto dědictví světové reklamy lze na několik pár místech Francie pořád vidět (přes 90 let bez obnovy “až to budu malovat příště, maminko, tak vy už tady nebudete”).
A tímto oslím můstkem zpět k Lalique. V roce 1922 se zubní pasty spojily se společností Parfémy Forval a vznikla nová společnost “Parfums Forvil et Dentifrices du docteur Pierre réunis”, která v roce 1923 pustila do světa dva parfémy pod novou značkou Forvil: Le Corail Rouge a La Perle Noire. A o tu druhou nám právě jde. To je ta, která inspirovala Satininu skládanou sukni.
Pro Černou perlu nechali u René Laliqua vyrobit exkluzívní flakon: stylizovaná mušle, která v lůně ukrývala černou perlu. Flakon byl na zadní straně v místě perly pokrytý opalizující vrstvou a tvar lůžka perly je důmyslně zakřivený, jako čočka. Sama perla je nalakovaná černým smaltem. Na světle vytvářelo dílko optické efekty a působilo dojmem černé perly, zářící z mušle. Víčko mělo také tvar perly.

Zdroj: aukční katalog

Flakon se dá občas koupit na aukcích a burzách. Tenhle se zbytkem parfému a zadřenou zátkou byl vydražen za cenu okolo 1.200 dolarů. A přitom taková blbost, že?
Ještě asi jak to dopadlo s firmou Dr. Pierra: nejen, že byl přejmenován na Dr. Petera, ale v roce 1941 kvůli ekonomické situaci byl pohlcen koncernem Bristol Myers; v roce 1969 značka Dr. Peter zanikla kvůli nové segmentaci BM.