Velké fialkové defilé 12. McQUEEN: My Queen (čuchat k fialkám odspoda)

Uznávám, že ten název je morbidní v souvislosti s tím, co se stalo s Alexandrem McQueen, ale vymyslela jsem ho dávno předtím a AMcQ byl taky mornidní, stejně jako celá jeho couture, tak co. Tak co!

Pro přehršle vůní, které bych chtěla zrecenzovat ještě před Vánoci, myšlenky na tři nové parfuméry a dva otevřené seriály na blogu jsem trošku zapomněla na fialky. Ne, že bych zapomněla úplně, jen se mi nezdá, že to bylo tak dlouho, co jsem psala o Borsari (ano, Dejničko, myslím na tebe, jen teď trochu nemám čas). Tak jestli si chcete zrekapitulovat všechy rezenzované fialky, klikněte na obrázek puzzle a jinak dnes popojedem na mainstreamovou notečku.

S My Queen mám dvě zásadní zkušenosti. Před pár lety mne úpa hrozně oslovila: ten krásný flakon, šťávička ve fantastické fialové barvě, originální rozprašovač, taková príma celebrita, ty strašně moderně udělané fialky, trendy reklama, všechno na chlup sedělo. A dokonce to i hezky a výjimečně mezi mainstreamem vonělo. Byla jsem do ní poblázněná! Je to vůně, která mne přivedla k fialkám, do té doby by mne něco tak sprostého, jako čuchat k babiččině šminktačce nenapadlo. Flakonek jsem zakoupila, postavila na poličku, zálibně na něj čučela, občas jsem se s radostí navoněla…a postupem času jsem zjistila, že je vlastně dost otravná. Postupem času = několik let. Rozhodla jsem se na ni zapomenout.

Druhá zkušenost je ze včerejška, kdy jsem si řekla, že abych ji mohla pořádně popsat, musím ji mít aspoň den na sobě. Vyhrabala jsem ji a obětovala jsem vlastní tělo. A zjistila jsem, že není špatná, ale už mi vůbec nic neříká. Asi na to má vliv i to, že mi spadla asi před dvěma lety na zem, urazil se rozprašovač, takže jsem ji musela přelít do refanu. Je sice pořád krásně fialová, ale půl kouzla je pryč. A pozor, překvapení, narozdíl od reklamních fotek – flakon není fialový, nýbrž čirý a fialové efekty dělá náplň! Žaba v té době (dva roky, ehm) strašlivě toužil po vlastním parfému, takže nerozbitný flakonek dostal, což ho učinilo neskonael šťastným a závislým na kosmetice (už rok a půl si sám nakupuje v Sephoře, to nelžu). Dnes už pochopil, že to byl podvod, ale stejně je ta vázička pořád tak fajn stojánek na různé důležité klučičí předměty.

Asi vás už zajímá, jak My Queen voní, že? Takže přesně podle nadpisu: fialkový květ, fialkový list a rozemnutá namrzlá jarní hlína. Vlhká, černá prsť. V rovnocenném poměru, květy nejsou zbytečně přeslazené, lístky nejsou příliš zeleně ostré a vlhké a hlína voní lehce nahořkle úplně přesně tak, jak má vonět suché pižmo třeba v pánských kolínských. Nekonfliktní trio, zpracované nekonfliktním mainstream způsobem, hladké, poněkud ploché složky, ale v tak hezkém akordu, že vše promíjím. Jak jsem psala výš: v běžné parfumerii kombinace nevídaná a originální. Potud jsem spokojená. Tak co mi tak vadí?

Asi heliotrop. Ošidná složka, která dopomáhá obvykle vanilce k ještě větší vanilkovosti. Tady dodává jakýsi mandlovo-ovocný tón, podobný nektarince nahnívající od pecky nebo santálu mokrého typu. Sám o sobě je celkem obvyklý v ovocných vůních a předpokládám, že je oblíbený většinou populace (já jsem ta menšina), tudíž neškodný. Jenže tady odvádí pozornost od báječného úvodního akordu takovým způsobem, že mi nos pořád přeskakuje z jedné polohy do druhé, snaží se vybrat tu hezčí, fialovozelenou, až se nakonec unaví a otráveně rezignuje a dovolí i tomu lepivému ovoci přístup do mozku. Vůně je téměř lineární, ale vzhledem k předešlé větě bych vývoj popsala jako marný boj fialek s heliotropní bandou, kterážto nakonec s mírnou převahou vítězí.

Ještě slovo k výdrži: výborná. Není to tedy typ “h…o košile”, jako např. Alien, kterého jsem dnes popisovala Deradovi; nastříkla jsem si dávku na rukáv bundy před týdnem, bundu jsem začerstva vyprala, ale stejně ji nemůžu nosit, protože když řídím, tak se mi přímo pod nos line takový puch, že se mi zvedá žaludek. Ano, já vím, stokrát jsem řekla, že bych na něco takového nesáhla a měla jsem se poslechnout! Tak této kvality MyQueen nedosahuje. Nicméně je nadprůměrně intenzívní, se slušnou projekcí a na den i mně stačí tři nástřiky.

Rozhřešení: My Queen by byla mezi vůněmi, po kterých bych sáhla, kdybych si MUSELA něco vybrat z mainstreamu.Škoda, že už se asi 5 let nevyrábí. Vzhledem k tomu, že parfémovou divizi McQueen na jaře odkoupila nadnárodní společnost  Procter & Gamble a začala okamžitě pracovat na nové dámské a pánské vůni, které by se měla zařadit do divize “luxury”, nečekám, narozdíl od fanoušků, že se My Queen nebo druhá vůně Kingdom vrátí do portfolia Alexander McQueen perfumes. Spíš se dočkámě něčeho sterilně slastného ve stylu Chloé a takových věcí, samozřejmě za podobnou cenu. Takže pokud na My Queen někde narazíte, kupte si lahvičku, udělá vám radost.