• Co to je.… soliflor a moderní soliflor?

SOLI-FLOR. Jedna-květina. Soliflor není oficiální kategorie parfémů, a tak jeho definice je poněkud volná. A těžká. A s nástupem moderní parfumerie se změnila.

Omyl: soliflor obsahuje jedinou složku

Týká se vůní, které nemají jen jednu složku, ale představují vůni jedné květiny. Původně, v 18. století, mohl existovat parfém s vůní jedné složky. Ale kdo by ho chtěl? Ani Napoleonovo slavné pižmo nebylo soliflor, nýbrž směs pižma s květinovými oleji.

V 19. století se ale objevila v parfumerii chemie. Nevstoupila sem původně proto, aby levné syntetické složky nahradily ty drahé přírodní. Ona ta syntetika ze začátku zdaleka nebyla dostupnější a levnější, než příroda. Touhou člověka bylo dostat do flakonu vůně květin, které z přírody nejdou získat: konkrétně FIALKY a KONVALINKY. Tyhle dvě, to jsou oblíbené soliflory – a od začátků věků, kdy se objevily v parfumerii, byla složené z mnoha a mnoha chemických a přírodních složek (např. ze silic z růže, z gerania, z pačuli, z citrusů)… Tak jaképak soliflory, že?

Dnes už vlastně neexistuje parfém s jednou složkou – pokud nechcete považovat za parfém čistý růžový olej. Ale to je na celodenní parfemaci těla málo, a tak vznikl parfém, soliflor, Tea Rose / PERFUMER´s WORKSHOP, který má přesně napodobovat vůni bulharského oleje – a je to směs různých složek, opět syntetika + příroda.

A pak tady máme soliflory typu “jarní pomerančový květ”. Sám parfumér nám k ní řekne: “chtěl jsem mít vůni rozkvetlého pomeranče na jaře, kdy tam dozrávají loňské mandarinky, bují bazalka a máta, jarní deštík skrápí zem a od moře vane slaný vzduch”. Složek tisíc, celková vůně jediná.

Prostě: klasický SOLIFLOR je vůně, která má vonět HLAVNĚ  A PŘEDEVŠÍM JAKO NĚJAKÁ KVĚTINA. A nemusí být květina, může to být třeba bylina, zelenina či tráva, nebo ambra či pižmo. Prostě jedna vůně JEDNÉ VĚCI, ne jedna složka. Hranici, kdy je to soliflor a kdy už jse o komplexní parfém, určujete vy, každý sám konkrétní uživatel.

Moderní soliflor není flor

Soliflor dostal na frak s nástupem molekulárních a minerálních parfémů. Nad prvními parfémy ESCENTRIC MOLECULES (recenze TADY) se sešlo vyděšené parfumérní konsilium: obsahuje to jedinou složku, ISO-E-SUPER, ale nevoní jako květina, vlastně to nevoní vůbec (jak vlastně voní Escentric 01 a co dělá s mozkem se dočtete v této recenzi), tak je to nebo není SOLIFLOR? Další ťafku solifloru zaťaly fantazijní vůně, když se vynořily parfémy “vůně bouře, vůně západu slunce, vůně zpoceného těla, vůně pizzerie”. OOPs!

No a vůbec, v době komplexních syntetických vůní, kdy se obyčejný lístek z fialky skládá ze 20 různých složek, dá se vůbec něčemu říkat soliflor? Vždyť to už úplně zaniklo! Tak SOLIFLORY ZRUŠÍME! Nakrátko se objevil název SOLIMOLEKULA, SOLIMOLECULE, ale neujal se, protože takový parfémy jsou vlastně jen čtyři – ta základní řada Escentric Molécule, co mají v názvu pouze Molécule+číslo.

Naštěstí má svět spoustu jiných problémů, než starat se o práva kytek na sebeurčení. Na rozdíl třeba od Orientálců: kvůli politické korektnosti byla skupina vůní “orientální” parfémovými institucemi oficiálně zrušena (ano, opravdu, orientálky jsou zrušené a míst nich máme ambrovky – zde oficiální zpráva). I když se mi zdá, že prodejci a výrobci jejich rozkaz ignorují. Naštěstí.

Co se týká soliflorů, nakonec se tento název přirozeně ustálil na parfémech, které PŘEDSTAVUJÍ HLAVNĚ JEDNU SLOŽKU. Tedy i minerální vůně, tedy i výše zmíněné ESCENTRIC, nebo například vůně deště PETRICHOR, či zcela syntetické výmysly, jako jsou parfémy SILK, LATEX, případně ORANGE COLOR. Zajímavé je, že třeba u Latexu jsem četla v recenzích, že jde o “soliflor latexu”  a v jiné o “soliflor umělého pižma”. OK. Finální definice je opět na vás.

Demokratická definice

Soliflor je osvobozen, parfumerie je dnes tak barvitá, že jím nikdo moc nezabývá. Definici si každý určí sám. Takže u nás na Frangipani je to parfém, ve kterém dominuje jedna složka tak, že ostatní potlačí do neznatelna.

Jaké jsou nejlepší soliflory na našem trhu?

Typickým soliflorem jsou růže, fialky a kosatce, prostě ty nejoblíbenější kytky. Značkou, která se specializuje na soliflory (a dělá to dobře) je Molinard: jejich nabídku, ze které si asi vybere asi každý, najdete TADY.

Zajímavý a ojedinělý soliflor je vůně vinného květu Fleur de Vignes / CAUDALIE a vůně šťávy z hroznů Eau de Vignes / CAUDALIE.

A fancy tradičním květinovým soliflorem, který u nás shánějí fanoušci ze západní Evropy a z USA a nazývají to “parfémový zázrak za dolar”, jsou Fialka a Konvalinka / ALPA. Rozhodně doporučuju zkusit, zejména fialka získala obrovskou oblibu: voní sice asi jednu nanosekundu, ale tonalitou vůně se podobá fialce z privátní kolekce GUCCI. Za “jeden dolar” je koupíte TADY v té moravské drogerii.

Když se podíváme na moderní soliflory, tak vám vřele doporučuju vůné chemických prvků již zaniklé značky One of Those/ Nu_Be. Výborné moderní, nadčasové vůně, které podle tvůrce představují vůni prvků bezprostředně po vzniku světa, po Velkém třesku. Baví mě ta legenda a baví mě i ty vůně. Posledních pár kusů za pár korun najdete TADY. 

Moderní a nejoblíbenější solimulekula je samozřejmě obligátní Molécule 01, ale já vám doporučím něco lepšího a víc jedinečného: Not a Perfume Superdoze / JULIETTE HAS A GUN, což je soliflor molekuly “cetalox”, což je modernější verze “ambroxanu”: lehká dřevitá molekula, elegantní a univerzálně příjemná kašmírová šála. Vykrystalizoval z původního superoblíbeného Not a perfume, který je “duomolekula” ambroxan+cetalox, který je velmi podobný, ale je trochu sladší, více k santálu.

Máte další zvědavé otázky “co to je…v parfumerii?

O víkendu vyjde buď Parfumérská zahrada Francise Kurkdjiana – Jardin du Parfumeur ve Veraailles, anebo recenze nějaké mainstream novinky: mám tady nový Dior J´Adore l´Or, Goddess / Burberry anebo Zlaté Prsa / Gaultier. Uvidíme. Přihlaste se k odběru článků mailem TADY, ať vám to neuteče!