• Drb a minirecenze v jednom: První niche vůně slaví padesátku!

Tohle měl být původně příběh nejstarší niche vůně, ale ještě před publikací článku se mi, díky laskavosti pana Kopčáka z Ingredients, dostaly do rukou vzorky dvou vůní, vytvořených na počest oslavenkyně. Tak přidávám i své první dojmy z novinek tak horkých, že ještě nejsou ani na Fragrantice.
Jeden z nestorů v niche sektoru, značka diptyque, oslavil před pěti lety padesát let od svého vzniku.  A letos, po pěti letech, slaví stejné výročí jejich první vůně – Diptyque L’Eau.
Kdybyste začali pátrat po kořenech niche parfémů, dříve nebo později, narazíte na diptyque. I když se o prvenství v niche přetahuje se značkou L’Artisan. Pro L’Artisan je totiž výhodou, že její zakladatel, Jean Laporte, je parfumér, který kolem roku 1976 niche definoval a zpropagoval. A tak se na diptyque někdy zapomíná, ač se její L’Eau datuje do roku 1968.
 


“Na počátku šedesátých let byl v pařížských ulicích vidět převážně Renault Dauphine. Devět z deseti Francouzů nemělo telefon a polovina z nich byla bez televize. Cesta vlakem z Paříže do Marseille trvala sedm hodin a mladí se bouřili… V té samé době založili tři šťastní umělci a přátelé rohový obchod na adrese 34 boulevard Saint-Germain s tajemným názvem diptyque. Jmenovali se Desmond (Knox-Leet), Christiane (Gautrot) a Yves (Coueslant) a pracovali jako malíř, bytová architektka a divadelní scénograf.
V tomto unikátním stylovém bazaru, který byl předchůdcem dnešních concept storů, prodávali originální předměty, které v roce 1963 doplnily první tři vonné svíčky – Aubépine, Thé a Cannelle.
Na jaře 1968, tedy přesně před padesáti lety, došlo v jejich čtvrti ke dvěma zásadním událostem, které vyvolaly nemalý rozruch. Ta první, velmi známá, byla vyvrcholením studentských protestů proti zavedenému pořádku. Stavěly se barikády, házely se kameny a zakazovalo se zakazovat. Psaly se dějiny, měnil se svět… Ta druhá byla o něco nenápadnější. Zakladatelé obchodu diptyque představili svou první vůni – nekonvenční směs růže, skořice, pomeranče a hřebíčku, kterou jednoduše pojmenovali L´Eau. Tak vznikl první niche parfém. První unisex parfém. První parfém s příběhem, který stál u zrodu všeho, co mělo následovat.” *

Když oslava, tak pořádně!
Na počest výročí oslovila značka jednoho s dlouholetých spolupracovníků, parfuméra Oliviera Pescheuxe aby vytvořil vůni inspirovanou šedesátými léty. A nakonec jsou rovnou dvě:

  • Fleur de Peu

Je taková mydlenka vymydlená. Slibný úvod je ve znamení krásně prašného kosatce. Ta prašnost je výborně vypointovaná pepřem a za mě tedy musím říct, že je to moc povedený začátek. Postupně otěže přebírají krotké, mýdlové aldehydy s mošusem až převládnou. Přinesou i lehce sladkou růži a výsledkem je jemně mýdlová, lehce pudrová vůně čerstvě osprchované a nakrémované pokožky. Jemná, ale vytrvalá.
Nevím, jestli šedesátky voněly takhle vymydleně. Já osobně bych uvítala nějakou tu špinavější molekulu do základu, ale vůně je povedená a věštím jí skvělou budoucnost.
Složení vůně:
Hlava: mandarinka, bergamot, růžový pepř, aldehydy
Srdce: pižmo, kosatec, turecká růže
Základ: mošusová semínka, šedá ambra

  • Tempo

Nedávno jsme se s Romanou a Zdendou dohadovali, co myslela jistá nejmenovaná blogerka tím, že Gabrielle a Juicy Couture nazvala “tvrdými vůněmi”. Nepřišli jsem na to, zato jsme se dozvěděli, že si není jistá, zda je Narciso “bílý nebo krémový fluid”. Jak Romana podotkla, roste nám konkurence.
Vzhledem k takto nastavené “stupnici tvrdosti” by slečna asi omdlela, kdyby vyzkoušela něco třeba od CdG. A nebo novou Tempo.
Tempo je pačuliová nálož. Ale zapomeňte na Angely, La Vie e Belle a podobné zubyrvoucí voňavky. Tohle je pačuli bez špetky cukru. Zpočátku, díky šalvěji, ostře zeleně zemité. Jako byste zabořili prsty do trávy a rvali drny i s kořeny až hlína lítá.
Ale i zpočátku divoké Tempo se postupně zklidní a hodí do dřevité a zakouřené pohody.
Ty dvě jsou jako oheň a voda, mužský a ženský element, jin a jang … a tak mě napadá, zkusit je navrstvit. Odpudí se, nebo přitáhnou?
 

Já mám diptyque hodně ráda. Na nic si nehrají, netvoří žádné projekty. Každý z jejich parfémů je vysoce nositelný. A fík v jejich podání (Philosykos) je prostě fenomenální! Stal se legendou a prototypem fíkových vůní.
Jak je vidět na promo fotkách, v diptyque si umí také výborně pohrát s designem a vypointovat detaily do nejmenších podrobností. Když se dostanete do jejich butiku, třeba v Miláně, připadáte si jak děcko v hračkářství před Vánoci a zaručeně neodejdete s prázdnou. Ty kufříky s cestovním balením! A ty tuhé parfémy! A samozřejmě mýdla, oleje… cukrárna pro závisláky na cukru.


 
Co vy a diptyque? Máte nějakou oblíbenou vůni od nich?

 
 
Citace z tiskové zprávy Ingredients, obrázky nových parfémů rovněž poskytnuty Ingredients. Obrázky z butiku jsou moje.

You may also like...

17 Responses

  1. Tereza napsal:

    Od včerejška mám doma ke zkoušení vzorečky Tempa i Fleur de Peau. Ta první mě téměř posadila na zadek, miluji Bottegu Venetu, a cítím v ní stejné prachové a elegantní pačuli, zvláště po rozvonění. Nic ostrého nepříjmeného, jde o takovou tu nostalgicky hladivou vůni. Jen se mi zdá trošinku slabá, z kůže jí musím “dolovat ” nosem. Je ale krásná a možná budu i uvažovat časem o koupi.
    Fleur de Peau byla naprosto dokonalá na začátku, taková andělsky čistá krása, kdyby tak vydržela vonět alespoň několik hodin …. obě vůně mě ale moc příjemně překvapily, jed
    iné, co bych jim vytkla, je výdrž a intenzita, ta moha být vyšší.

  2. Zdenda napsal:

    Dneska už mne nemůže nic vytochit 🙁

  3. Mně se líbí octová voda a mám tendenci ti opravit všechny ta malá “d”. 😀

  4. Zdenda napsal:

    Krásný. Jasně že máme oblíbenou vůni. Do Son, dokonalá tuberóza a L’Ombre Dans L’Eau s tím naprosto fascinujícím začátkem zelených věcí, (bohužel ne až tak krásná následující stará růže a pudr 🙁 – parfém největší radosti a největšího zklamání. A jejich téměř ikonický parfém Tam Dao, který jeden čas vládl dřevům všeho světa.
    Tempo vypadá docela zajímavě. Zdá se mi, že pačuli prožívá renezanci a stává se jakýmsi oudem západní parfumerie. Ten psychodelickej obrázek je ovšem dokonalej.
    Nikdy jsem Diptyque nenosil. Postrádal jsem tam ten okamžik, kdy tě to posadí na p..del , zrušíš úrazové pojištění a jdeš to koupit.

    • mirkau napsal:

      Máš oblíbené vůně, které nikdy nenosíš?
      Já už dlouho čekám na vůni, kvůli které zruším úrazové pojištění. Mám pocit, že čím víc jich znám, tím méně mě něco dokáže posadit na zadek.

      • Zdenda napsal:

        Poslední dobou skoro všechny. Dřív tam byla ta rovnice – Líbí se mi, chci jí mít, chci jí nosit. Tam je několik strašnejch pastí. Začneš milovat to vzrušení při nakupování, začneš hromadit, začneš se bát, že vůni přestanou vyrábět a kupuješ do zásoby. A poslední fáze, myslíš si, že je to normální. Dnes dokážu ocenit, nebo se dokonce zamilovat do vůně, ale nemusím jí nutně mít. Odstraní se taky určitej blok toho, co si myslíš, že ti zrovna sluší a je v tom víc svobody. V muzeu d’Orsay chodím v podstatě na pár obrazů, sednu si, koukám na ně, vždycky tam objevím něco nového. Ty obrazy miluju, ale nikdy jsem nepocítil nějakou touhu je vlastnit S vůněma je to to samé. Možná to už hodnotím víc jako umělecké dílo, než něco, co bych chtěl nosit.

        • Akret napsal:

          pardon, ale líbí se mi, ch JI mít, chi JI nosit – krátké i. Díky

          • Akret napsal:

            Trapas, má tam být chci. Hapruje mi klávesnice. Už měsíc si slibuju novou, ale… až tento trapas mě donutil. Vyhazuju hned!

          • Zdenda napsal:

            Já píšu strašně, to je teda fakt 🙂

          • Zdenda napsal:

            Akret. To je přesně ten moment, proč odcházím z různých fór a diskuzních kroužků. Protože mne nebaví tam být společně s lidma, jako jste vy. Schovanejma někde ve stínu svého PC. Nenapíšete žádný názor na článek, na parfémy, prostě na nic. Ale věnujete dostatek energie tomu, abyste mi opravil, nebo opravila chybu v komentu. Pište prostě někam jinam, nebo se věnujte tématům. Co si třeba o diptyque myslíte vy? Co?

          • Terko, můžu tě ujistit, že všechno důležité má Zdenda správně dlouhé. 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..