• DERMACOL: 13 vůní, na které můžete s klidem zapomenout

Co bysme nestíhali, když se můžeme ještě na Štědrý den z nudy poflakovat po parfumerkách! Nebo vy to máte jinak?

U nás probíhá Štědrý večer natřikrát, poprvé s manželovou rodinou, podruhé jsme sami a potřetí s mojí rodinou. Takže já mám 23. všechno hotové na předpremiéru a fakt nemám druhý den do čeho píchnout. Dnes jsem si tedy šla do centra Prahy vyzvednout voňavku a koupit skořici a hřebíček, na co asi, přátelé, a při té příležitosti jsem si vzpomněla na nové parfémy Dermacol. Nedávno jsem někde zaznamenala reklamu, minulý týden mne na ně upozornila Mirka, takže jsem plná očekávání vtrhla do butiku Dermacol v Palladiu, zatímco si Žaba prohlížel Dartha Vadera se dvěma světelnými meči.

Výstavka je nádherná, přenádherná, profesionální, světová: každá vůně má svůj vlastní květ tulipánu z těžkého hutního skla, do kterého je vložené papírové okvětí, napuštěné parfémem. Květy stojí na kalichu, tlusté stonky jsou duté a čuchá se k jejich koncům, obaleným zlatem. Ve stojánku každého stolečku svítí modrofialový kosatcový květ. Úžasný nápad, dokonalé provední, do detailu promyšlené. A české. Tohle by jim kdokoliv z niche parfumérů mohl závidět.

Pokud chcete parfém zkusit na papírek, nabídne vám prodavačka papírový prstýnek a krásně vyvedený katalog s profi fotkami a akvarely, které vypadají jako ilustrace ze starého herbáře.

Tady moje nadšení končí. Texty v katalogu jsou plytké a formální, kdybych chtěla urazit toho copywritera, který je stvořil, tak bych napsala, že jsou nablblé. Studené a vykroucené, slova jen pro slova a potřebu autora se uplatnit všechny fráze, co se kdy ve škole našprtal – nebo si zasloužit odměnu za počet slov. Přičemž má problém udržet podmět, takže přívlastky se mu ve větě kymácejí jako špatně postavené kostky domina.

Přečtěte si kousek sami na stránkách Dermacolu, je to samý otevřený smysl, osvěžená mysl, smyslový magnetismus, komplexní příval pozitivní energie. Úplně nejvíc oceňuji “Šťáva z ananasu a broskví zdůrazňuje sebevědomí a zanechává olfaktickou stopu naší bohyně” a “Jantar zabalený do vřelé nádoby s kmínem, cypřišovým jehličím a kardamonem. Zanícenost a rozum potvrzují tóny citronové trávy, bergamotu a pomeranče. Vůně je současná a spolehlivá.” A tady už ten flakon myslím dopíjel “Svůdná Lolita s věncem ve vlasech uvitých z konvalinek, růžových pivoněk a frézií utíká do cedrového lesa, zdobená jantarovými koráli, nachází útočiště ve vřesovištích.” Nedá mi to nevzpomenout na Haškova zpravodaje z bojišť 1. světové války, který seděl na Vinohradech a odtud zaujatě psal denní živé reportáže z bojišť: “Rum je dnes obzvlášť lahodný.” Připomnělo mi to jeden český parfémový blog o vůních, nebudu jmenovat, však ony jistě vědí.

A strašně, strašně, mi u profíka vadí, že používá “Čechy” namísto “Česko”. Obzvlášť, když píše, že kromě Čech zkrášluje Dermacol ženy v 50 zemích světa. No tak dobře, chápu to tak, že my holky z Moravy jsme tak přirozeně krásné, že na nás Dermacol prostě neplatí. Snad aspoň ty dámy ze jmenovaných Kamorských ostrovů si to užívají…

Flakony jsou konzumní, sériový výrobek. Možná nejsou tak špatné. Kdyby stály jen tak v regále, nebyla by jejich obyčejnost tak do očí bijící. Ale kontrast mezi profesionálním ručním sklem a sklem z velkoobchodu vynikne právě díky dokonalosti výstavky.

Ale každý flakon má obojek z mašličky, lidská ruka se ho evidentně dotkla, takže to není tak hrozné. Ovšem vůně. Proč se jmenují “pražské” jsem se nikde nedočetla. Asi že Praha je hlavní město Čech…možná nějaká myšlenka, která se vytratila cestou, třeba se vůně měly jmenovat po památkách, kdoví. Ale jmenují se vždy po dvou složkách. Vnukne vám to dojem, že třeba ve flakonu s názvem Everlasting incense and spices najdete kadidlo. Nenajdete ani ve vůni, ani v deklarovaném složení – pokud za nesmrtelné kadidlo nepovažujete “špetku vonného dýmu”. Zato se dočtete, že je vůně “radostná, zároveň záhadná“. No teda. V lehké citrusové polívačce bych ani radost, ani záhadu nehledala.

V kolekci je 13 vůní, s modrou mašličkou šest pánských, zbytek má růžový obojek. Ale slečna prodavačka říkala, že je to jedno – souhlasím, jsou úplně bez ksichtu. Zkoušela jsem si vybrat podle názvů, ale ne a ne, prostě to neodpovídá, s výjimkou Marine wood and coriander, která je skutečně plná calonu, vodní molekuly (Davidoff Cool water). Stejně tak v Bitter cacao and vanilla jsou klíčová slova ve složení “citron, pomeranč, grapefruit”. Otázka zní, proč se to vlastně jmenuje cacao, snad dobře chápu, že to má být cocoa, když ve složení je deklarovaná čokoláda, ne kakao a není tam stejně ani jedno. Nakonec jsem zkusila všechny a vybrala jsem si dvě zajímavější

PINK APPLE AND AMERICAN ROSE

Jablko a růže, po tomhle bych v životě nesáhla v první volbě. Ještě tak růži, ale jabko nikdy. Nicméně tady je to jedno, protože v téhle vůni není ani jedno. Jablko tady reprezentuje čpavá ovocná molekula, která by se mohla vydávat za meruňku, kyselou švestku, kyselou hrušku, nebo klidně červený rybíz. Natolik generická je. Nic dalšího najít nemůžu. Molekulu ale znám, a dobře – z nějaké drogerkovky, kterou jsem asi kdysi nosila. Celý večer na to nemůžu přijít. Anebo ji taky znám jako součást většiny levných drogerkovek – ano, to je pravděpodobnější.

CASHMERE WOOD AND LEVANDIN

Druhá je pánská a obsahuje ten “jantar zabalený do vřelé nádoby s kmínem”. Zabalila jsem se do auta a jela domů a tahle vůně mi celou cestu dost čpěla do nosu. Hlavní složky jsou ty dvě slavné molekuly, ambroxan a ISO-E-super. Protože občas nosím Escentric Molecule a vůně Marka Buxtona a Gezy Schoena, kteří s nimi často pracují, tak mi to až tolik nevadilo. Navíc je v ní sice syntetický, ale opravdu kmín, což je zajímavé a dělá ji pánskou. Bohužel celá vůně je posazená do chemického citrusového základu, tak jako ty ostatní, a to ji znehodnocuje. Chemie sama o sobě ve vůních není problém. Ale musí to být ty drahé, pěkné molekuly.

Přestože nemůžu mluvit o nějakém vývoji, úžasná je projekce i výdrž. Ty moderní chemické ingredience jdou poměrně dobře časovat a vůně Dermacol z toho těží. Celkově mi ale kolekce i komunikace přijde jako spíchnutá horkou jehlou. Někdo chtěl mít hodně vůní, dostal 13 nápadů a pak si vybral z nějaké knihovny hotových vůní (pamatujete si tento článek, popisující vznik “módní” vůně?). Hledala jsem zmínku o parfumérovi – prý společně odborníci z Dermacolu a z Grasse. Takže tipuju na velkovýrobce Robertet.

Říkala jsem si, že to není téma na blog – nerada píšu negativní recenze. Ale pak jsem si říkala, že je povinností blogera ohodnotit značky, které jsou zajímavé – a česká značka, tak marketingově zmáknutá, nesmí uniknout naší pozornosti. Dermacol začne jistě brzy rozesílat flakony českým blogerkám, takže pozitivních recenzí si budete moct přečíst dostatek. Pro objektivní názor do Dermacolu ještě pošlu Mirku a Derada, ať tady najdete opravdu vyvážený posudek. Pak jsem si říkala, že Dermacol není žádná top class kosmetika, má svoje spokojené zákaznice, které s nadšením nakupují jejich voňavé sprcháče a pískové laky, a že si i jejich parfémy najdou kupce. No a pak jsem si všimla ceny, 990,- Kč za 50 (padesát) ml a říkala jsem si, že bych vám o tom přece jen měla napsat. Jestli se dnes dá koupit na netu 125 ml Acqua Allegorie od Guerlainu pod tisícovku, tak parfémy Dermacol zůstávájí artiklem pro skalní fanoušky značky.

Tak mne čeká třetí ŠV, potřetí rozbalování dárků. Loni jsem dostala český parfém, tak doufám, že letos mne tam nebude čekat překvápko.