• 21 nejdůležitějších parfémů historie (1)

Nejdůležitější parfém na světě je ten, který se líbí tomu, koho máte rádi. Ale mimo něj existuje existuje pár vůní, které si lidstvo pamatuje, protože se staly milníky parfumerie a znamenaly posun: některé měly zvláštní složení, jiné zaměření nebo téma, reklamu anebo balení. Dvacet jedna vůní v dnešním článku změnilo parfémový svět. Podle mne.

Všechny tři díly, kompletní Jednadvacítku tohoto seriálu najdete zde: 21 nejdůležitějších parfémů historie

1370: Eau de Hongrie

První moderní parfém. Krásná Elizabeta Polská, maďarská královna, začala k stáru ztrácet svou krásu a sílu. Za pomoci francouzských dvorních dam se poohlížela po prostředku, který by jí pomohl. Zázrak, který se jí nakonec dostal do rukou, byl zdravotně-kosmetickou inovací, v její době nevídanou. Alkoholát rozmarýnu, tedy rozmarýn macerovaný ve víně, což byla první verze preparátu, užívala jak vnitřně, tak k mazání, což bylo užitečné pro zdraví a hygienu.

Když zjistila, že jeho vůně je přitažlivá pro okolí, nechala složení vyladit na směs rozmarýnu, tymiánu, levandule, máty, šalvěje, majoránky, cístu, pomerančového květu, bergamotu a jasmínu. Víno se změnilo na brandy, další vynález, vyráběný na destilačním přístroji, importovaném do Eropy Avicennou k destilaci růžového oleje (z historického hlediska je tohle zatím nejúčinnější zbraň k decimaci křesťanské populace, protože místo růží se obratem na královských dvorech začal destilovat alkohol; není náhoda, že výraz „alkohol“ pochází z arabského „al khol“ či „al kajal“, tedy kajal – barva na oči, o nás třeba „kajalová tužka“).
Přečtěte si seznam složek a už víte: narodil se první moderní parfém, vonné ingredience konzervované v alkoholu. Parfém dostal jméno Maďarská voda, Eau de Hongrie.

Elizabeta užívala Eau de Hongrie pouhý rok a pak se jí, v jejích 72 letech, podařilo provdat se za mladého krále. Tolik k prospěšným účinkům voňavek.

Jak vypadaly flakonky na Eau de Hongrie? Vybrala jsem pro vás pár krasavců a galerii historických flakonů najdete v článcích Voňavé sklo na zámku v Lešné a Les Arts Decoratifs, Louvre, Paris

1714: Eau de Cologne / 4711

První průmyslová výroba voňavek. Kolínská voda znamenala zásadní milník pro parfumerii, jakkoliv dnes vypadá, že je na okraji zájmu, protože se stala synonymem pro nejslabší parfémovou koncentraci. Což je z historického hlediska špatně, stejně jako u EdT, toaletky, jak se dozvíte níže.
Za tři sta let od Eau de Hongrie vznikla řada „parfémů“ a bylo zvykem je pojmenovávat podle místa vzniku. Takže je jen logické, že v Kolíně nad Rýnem, v domě s č. p. 4711, vznikla vůně s názvem Eau de Cologne.

Přinesla do zatuchlého středověku, vonícího se pižmem, orientálním kořením a těžkými květy, vlastní recepturu na „italské ráno“, vůni citronů a pomerančů, bergamotu, levandule. Používala lokální, dostupné evropské zdroje. Jejich přísun v požadovaném objemu se dal přesně naplánovat podle doby sklizně, narozdíl od víceméně náhodného dovozu z Asie. A tyto podmínky umožnily výstavbu první fabriky na parfémy. Velkovýrobu bratři Farinové dokázali podpořit marketingem, pustili se do aktivní propagace, zasílání malých propagačních balení na královské dvory a lidi okouzlilo i balení do lékarenských lahviček s příbalovým letákem, kde byla EdC vylíčena jako všelék zvenku i zevnitř.

„Kolínská voda“ tady neoznačuje nízkou koncentraci vonných látek, ale typ svěží vůně, obsahující především citrusy, prostě italské ráno. Všechny svěží ingredience jsou přiozeně prchavé, rychle mizí, což jí dává „slabý“ charakter i přes vysoký podíl voné složky. Tím asi došlo k přenesení významu slova. Dnes se můžete v niche setkat s EdT i EdP, které mají v názvu „Cologne“. A to je správně.

Příběh bratří Farinů a neposlušného syna Giovanniho, kterého poslali na polepšení do světa a on na cestách z lásky k Itálii vymyslel unikátní recepturu, najdete ve článku Životopis Eau de Cologne.

1810: Eau de Toilette / LUBIN

První toaletní voda. Jméno této vůně potkal podobný osud, jako kolínskou. Dnes se považuje za koncentraci slabší, než parfémová voda a silnější než kolínská.

Došlo k tomu tak: pyšná a talentovaná Napoleonova sestra Pauline získala pro vlastní potěchu v roce 1807 firmu Lubin, dodavatele vůní na královský dvůr. S vervou sobě vlastní se vrhla na první parfém, pojmenovaný po ní Pauline (takže vlastně první historická celebritka). Ale protože vůně milovala nade vše a chtěla se jimi obklopovat stále, její druhá kreace byla určená k navonění textilií v domě: ubrusů, závěsů, potahů, prádelníku…

Taková vůně musela být slabší, než parfém na tělo, protože se jí spotřebovalo hodně a obtěžovala by. A tak vznikla jemná kompozice, pojmenovaná po francouzském výrazu pro plátno: LA TOILE. Eau de Toilette, vůně pro textilie.

Celý krásný příběh Lubinovy Eau de Toilette a taky povídání o tom, jak se ke mně na polici jedna lahvička dostala, najdete v článku Co znamená Eau de Toilette.

1912. L´Effleurt / COTY

První sériově vyraběná voňavka. Nevím, jak voněl. Ale to není teď podstatné. Důležité je, že tato vůně byla poprvé zabalená v sériově vyrobeném flakonu. V roce 1908 vstoupil do prodejny skleněných šperků a dekorací Lalique v Paříži pan Coty, který vyráběl parfémya prodával je v ručně vyráběných, drahých flakonech, malých uměleckých dílkách třeba od výrobce Baccarat. Takový flakon si koupila bohatá žena za život obvykle jeden a nechávala si ho doplnit oblíbeným parfémem. Při pohledu do výlohy Cotyho ho napadlo, že kdyby byl flakon levnější, tak by žena mohla mít parfémů víc… René Lalique pochopil jeho myšlenku a rozběhli to, co nás dnes nenapadne, že by mohlo být jinak: flakon je jednorázový obal a po spotřebování náplně letí do koše.

Flakon L´Effleurt byl na první pohled stejný, jako jeho předchůdce Baccarat. Jen byl vyrobený ze skla lisovaného do formy a později byla do skla vylisovaná i etiketa, čímž se flakon dále zlevnil o její výrobu a ruční lepení.

Historii flakonů René Lalique najdete v jednom z nejkrásnějších příběhů našeho blogu (s obrovskou galerií fotek): Pohádka o tom, jak René Lalique pomohl parfumerii dobýt svět

1917: Chypre / COTY

Vůně, která postavila pyramidu. Zase ten Coty a Lalique! To se na jednom místě sešel nápad na nové zpracování osvědčené maskulinní vůně založené na zvláštním středomořském lišejníku, nápad na balení do levných sériově vyráběných flakonů, šikovnost lidí, kteří uměli obojí vyrobit a krásné jméno: Chypre, latinský název pro Kypr, odkud pocházely hlavní ingredience: citrusy, květinové srdce a především charakteristický větvičník, zemito-koženě vonící lišejník.

Větvičník se používal v parfumerii celkem běžně, ale Cotyho napadlo vytvořit velmi složitou kompozici a načasovat její postupné vyznění. Postavil na začátek perlivé citrusy, pak nastoupila klasika výrazných květin, a pod tím vším pobublávala báze z koženého větvičníku, vanilky, těžkého kumarinu a živočišných složek. Pyramida, vidíte to? Kompozice byla komplexní, proměnlivá, nová a moderní a lidi hrozně bavila. Osmdesát let, až do vzniku unisexu a svěženek v 90. letech 20. století, chypre parfémy suverénně dominovaly trhu parfémů.

Coty a Lalique stvořili legendu, dodnes oblíbenou kategorii vůní, která už se v ingrediencích nijak neomezuje: stále v základu zůstává větvičník, bohužel dnes kvůli restrikcím v Evropě výhradně syntetický.

1921: No. 5 / CHANEL

Vůně jako luxusní životní styl. Notoricky známý příběh vzniku Pětky všichni znáte. Já vám ukážu její story trošku jinak: No.5 není koncepcí a složením nijak zvláštní nebo ojedinělá, ani to nebyla první vůně, která nesla ve složení aldehydy. Aldehydy byly v té době už populární, levná složka, používaná v mnoha cenově dostupných parfémech. Dodnes najdete mnoho aldehydických parfémů, které voní „jako Pětka“.

Kouzlo bylo v marketingu: Coco uměla svoje výrobky prodat. Rychle pochopila roli ambassadorky značky a pro Pětku vybírala jen ty nejskvělejší ženy komerčního světa: krásné, vlivné, emancipované, žádané a bohaté. Ženy, na jejichž místě by ráda stála většina jejich současnic. A tak se jí podařilo udělat „z prdu kuličku“, vtisknout Pětce punc luxusu v Evropě a pak ho přenést do USA. Americké dívky chtěly vonět, měly peníze a luxus pro ně představovalo zboží importované z legendární Evropy. A Marylin, nejslavnější Američanka všech dob, se uvolila o Pětce ztratit slovíčko…

Pětka voněla podobně jako jiné francouzské vůně, ale byla drahá a byla spojená s poctivě vybudouvanou aureolou luxusního stylu. Kus milionářského života dostupný pro každého! Její americká popularita se díky médiím po válce vrátila do Evropy. Coco vybírala mezi modelkami, novými hrdinkami. Módní průmysl, nové technologie tisku a filmu, obrovská popularita fashion a life style magazínů… Lidi najednou znali holky z obálek časopisů a reklam jménem a kupovali si to, co modelky propagovaly.

Následovala éra hereček, silných a emancipovaných žen nové vlny, Bond girls, které uměly střílet a řídit auto, aniž by ztratily něhu a ženskost: Catherine Deneuve a Carole Bouquet, Nicole Kidmann, Audrey Tatou.

Olympijská vítězka Estelle Waren, dívka 2. století, Brad Pitt ani návrat k mrtvé Marylin se neosvědčily. Zákaznice si žádají divu, glamour a aktivní současně: modelka Giselle Bundchen tento úkol naplňuje. Krásná nestárnoucí modelka s dlouhou kariérou, sportovkyně, maminka velké rodiny, propagátorka zdravého životního stylu obalená luxusem, která dokáže zformulovat i vlastní názor. Taková chce být každá z nás.

Všechny ambassadorky Chanelu No. 5 (včetně umaštěného Brada Pitta) najdete v tomto seriálu: Ženy pro Chanel No. 5

1921: Habanita / MOLINARD

Z cigaret do flakonů, z průmyslu do parfumerie. Mimo návykového nikotinu lidi na cigaretách milují vůni kouře a tabáku. Když na přelomu stolezí ženy odhodily sukně, začaly jezdit na kole a kouřit, výrobcům kuřiva se otevřel nový, obrovský trh. Parfémování potravin nebylo samo o sobě nic nového, koření používáme všichni. Ale chemie umožnila kouzla: posilovat přirozené vůně a chutě i dodávat nevonícím látkám (cukr, kyselina citronová) syntetickou vůni (malinová essence) a tím dosáhnout zcela nových, umělých potravin (malinová limonáda).

Taky do tabáku výrobci přidávali různé byliny a parfémové látky, aby kuřákům zpříjemnili zážitek, samozřejmě proto, aby si oblíbili právě jejich značku a posilovali závislost. Jeden z nich si objednal u Molinarda parfém do cigaret a tak přišla na svět Habanita: sen o zapáleném cigáru. Lidi si průmyslovou vůni tabáku, kůže, vanilky a růží zamilovali natolik, že časem opustila cigarety, přesunula se do lahviček a stala se z ní fine fragrance, parfém. Její vůně je tak geniální, že i skoro po sto letech, přestože kouření už je de mode, ji lidi milují a v nezměněné receptuře (mimo IFRA úpravy) je vlajkovou lodí značky.

Jeden z nejoblíběnějších článků na blogu vůbec : recenze Zpocené Kubánky – Habanita

První sedmičku máme za sebou. Našli jste mezi nimi nějakou, která změnila život vám?

Ve čtvrtek 3/1 vám představím první orientálku, vynálezce kabelkového flakonu, první výhradně mužskou vůni, první americkou vůni a kdo vynalezl testery do parfumerií, velký parfémový skandál adozvíte se, kdo zavřel moře do flakonu a jak se mu to povedlo.

A jeden citát pro dnešek, nezapomeňte! Týká se to i voňavek:

PF 2019