• PASCAL MORABITO: Or Noir

Pascal Morabito je takový ten klasický mainstream: úspěšný módní návrhář se rozhodne, že zákazníkům, kteeří si nemůžou dovolit jeho modýlky, poskytne instatní odlesk luxusu rozouštěný v lihu za lidovku. Lidi se radují, zlaťáčky se kutálí a designer se raduje taky. Or Noir je ale celkem fajn, je za lidovku, ale hlavně: ty šperky! To musíte vidět.

Květinová vodička zabalená ve futuristickém šperku mne oslovila názvem – pamatujete na moje hledání černé vůně? Chladná kovová nádhera kontrastuje s obsahem. Or Noir není ani maličko studený, ale není dokonce černý, žádný kovový závan. Jakoby se spletli, nachystali flakon, kampaň i název pro nějakou těžkou vodu a pak se přehmátli a nalili dovnitř hezkou, výraznou, veselou a něžnou bílou květinovku.

Or Noir / Pascal Morabito

Dominantní květinou na startu je pro mne tuberóza (ta tam vůbec není uvedená a asi ji úspěšně supluje narcis s vanilkou). Sladká, žvýkačkovitá, trochu těžká, lepivá vůně. Zaznamenám i hřebíček, v lepivé formě jako když kousnu do hřebíčku zapečeného v medovém perníku.
Tenhle pocit vydrží asi pět minut, pak se rozjasní jako se dnes ráno roztáhly na Vysočině mráčky (jj, jsem zase on the road z Prahy na východ) a už vám slunečná nálada zůstane. To je zásluha ylang ylangu, to už všichni známe: vůně opalovacího krému, kde se objeví, tam je veselo. Spolu se vzdušnou, jemně sladkou gardénií a jasně že jasným jasmínem. Není opulentní, ale hodně plná, vzdušná, sálavá, lesklá (tak konečně něco společného s tím flakonem). Senzační siláž, ale taková ta hezká, neobtěžující okolí – jako závojíček, který občas zavlaje z drdolu právě prolétnuvší zahradní víly kolem vašeho obličeje. Odlesky bílého zlata. Ingredience, zdá se, nejsou ze skladu Givaudanu: květiny jsou uvěřitelné, plné, uhlazené, čisté, až na…

Na mne vyšel jen cestovní flakon z černého skla.

Má to nějaký háček? Má. V tom jasmínu. Jak se často stane když se nacpe do levnějších parfémů jedoduchý  jasmín, vylezou indoly. Znáte to třeba z arabských olejů (z těch pravých, ne olejíčku za 2 eura): trpký, lepivý, hnědý zápach odpadků. Tady se, bohužel, spiknul s hřebíčkem a do toho hezkého, vzdušného, jasného obláčku píchají klackem namočeným v… no však víte v čem. Dá se to přežít, ale pořád to vnímáte, jako jazyk díru po vypadlé plombě. Je to škoda a proto třeba nedokážu nosit Or Noir dva dny po sobě, znervózňuje mne.

Moje doporučení: Hodně, hodně, hodně mi připomín Fracas / Robert Piguet, hlavně začátkem. Banditovi ale tuberóza zůstane na krku až dokonce, zatímco odsud vymizí. Tím se Or Noir stane poněkud jednoduchou nudnou (jen oproti Banditovi, ne obecně). Ale pro ty, kdo Bandita rádi, ale netroufnou si na jeho nošení, by Or Noir mohl na denní i večerní nošení vyhovovat.

Moje doporučení pro Pascala Morabita: přejmenujte to na Or Blanc. Lidi budou vědět o co jde a utrhnou vám ruce.

Některé odkazy na této straně mohou být affiliate. Nákupem přes tyto odkazy nás podpoříte maličkou částkou, která pomáhá udržovat provoz blogu. Nejde o spolupráce se značkami, takže na objektivitu recenzí to nemá žádný vliv. Popsané ceny a slevy platí ke dni vydání recenze. Disclaimer: Tento text shrnuje osobní dojmy a subjektivní názory autora. Nikdo z autorů na blogu nenese odpovědnost za to, pokud se váš dojem liší, ani v případě, že jste se rozhodli pro koupi produktu na základě článku.